Ve zprávě experta na extremismus Miroslava Mareše se píše, že v Česku najdeme přibližně čtyři tisíce militantních neonacistických aktivistů, tvrdé jádro je pak tvořeno asi čtyřmi sty přívrženci. Odborníci se domnívají, že útoky na Romy v následujících pěti letech vzrostou a obávají se i možnosti terorismu. „V souvislosti s problematickou situací v okolí tzv. romských ghett by mohli přejít i k taktice lynčů, od níž by si slibovali podporu veřejnosti. Mohlo by se jednat o cílené útoky a lynčování buď pachatelů trestných činů anebo jejich rodinných příslušníků,“ říká pasáž zmíněného padesátistránkového dokumentu, který mimo jiné popisuje i historii, vývoj či současnost neonacistické problematiky, dále zachycuje možná budoucí rizika, nové směry uvnitř hnutí, jeho ideologická východiska i symboliku.

A bát by se neměli jen Romové. Studie sděluje, že nebezpečí hrozí i cizincům v České republice. „Romská otázka, imigrace a hospodářská krize v Evropě představují výrazná témata profilace pro neonacisty v budoucnosti,“ upozornili odborníci. Od jádra, čili svobodných a autonomních nacionalistů, se očekává i legální pořízení střelných zbraní.

Důležitým faktorem pro prevenci neonacismu je působení na mladé lidi. Především ve školách může být mládež v tomto směru výrazně ovlivněna, přesto zde tato tématika není rozvíjena. Problematickou skupinou jsou přitom především mladí. Čtvrtina extremistů je mladší osmnácti let, rovnou čtyřicet procent pak tvoří lidé v rozmezí 18 až 25 let a třicet procent se vztahuje na věkovou kategorii od 26 do 35 let. Společnost by si měla uvědomit, že řešit situaci skrz extremistická hnutí není nejvhodnější způsob, na druhou stranu problematikou romské menšiny se u nás moc lidí efektivně nezabývá. Romská otázka tak postrádá potřebnou kontrolu, a pokud ji nemají do svých rukou převzít radikálové, měly by na změnách zapracovat povolané osoby.