O sociálních sítích tak trochu jinak nám ve velkém sále Akademie věd ČR přednášel Pavel Kasík, student žurnalistiky na fakultě sociálních věd v Praze a redaktor serveru Technet. cz. Hned na úvod však jako naschvál vyhlásil mikrofon stávku a my jsme museli čekat, až si se vším poradí zkušení páni technici. Nefunkčnost techniky na přednášce redaktora z Technet.cz vyčarovala na nejedné tváři pobavený úsměv. Za pár minut se naštěstí podařilo mikrofon zase zprovoznit a pan Kasík se pustil do vyprávění o sociálních sítích.

Sociální sítí minulosti bylo sousedství

Přednáška začala výzkumem. Na otázku „Máte nad padesát přátel na sociální síti Facebook?“ odpověděla více než polovina sálu kladně. Na druhý dotaz, zdali jsme schopni vyjmenovat padesát jmen svých sousedů, však přikývlo jen pár návštěvníků, většinou starší lidé. „Facebook má přes miliardu aktivních uživatelů,“ prozradil nám vzápětí Pavel Kasík. „Tvoří vlastně sociální síť přítomnosti, kdežto sousedství by se dalo považovat za sociální síť minulosti.“ A když se nad tím zamyslím, tak je to skutečně pravda. Kdo z nás zná lépe jména lidí z okolních domů a bytů než jména svých přátel na Facebooku?

Písmo – symbol pokroku nebo zkázy?

Ráda bych se zmínila i o vývoji komunikace. S panem Kasíkem jsme probrali různé způsoby komunikace, u kterých pokaždé stručně zmínil i jejich přínosy a nevýhody. Už samotný Platón prý kritizoval příchod tzv. abecedního věku, kdy začalo poprvé vznikat písmo. Jeho žáci se neučili z knih, ale výuku poslouchali přímo z jeho úst. Nejspíš se obával zániku kontaktu z očí do očí, který byl tehdy jediným dorozumívacím prostředkem, opomeneme-li dorozumívání se pomocí kouřových signálů, apod. Pak přišel věk tisku a s ním i časopisy a noviny, následoval věk vysílání a dnes žijeme ve věku digitálním, ve světě internetu, sociálních sítí a digitální komunikace. Otázkou zůstáva, jak bude vypadat komunikace za několik set let. Bude založená pouze a jen na technologii? „Nedá se přesně odhadnout, co přijde, technologie se řítí neznámo kam,“ přiznává Pavel Kasík.

Jsme špehováni a ani o tom nevíme!

Jestli jste se domnívali, že vaše působení na sociálních sítích nikdo nesleduje, tak pozor – to se tedy pěkně pletete. Strach z tajné špionáže, která si dennodenně prohlíží vaše fotografie a sleduje vaši činnost na Facebooku mít však nemusíte. Nejedná se o skupinu skutečných živých špiónů, kteří by sledovali to, co na Facebooku právě děláte. Vaši činnost zaznamenává přímo samotný Facebook. V praxi to znamená, že kdykoliv na cokoliv kliknete, Facebook si vaši veškerou činnost uloží do paměti. Podle toho vám na zdi sestaví top příspěvky do pořadí, které by vám mělo podle všech předpokladů co nejvíce vyhovovat. Vaši nejlepší přátelé se tím pádem budou v top příspěvcích zobrazovat téměř vždy, ovšem uživatelé, s nimiž jste na chatu neprohodili nikdy jediné „digitální slovo“ z vašich top příspěvků úplně vymizí. Stejný princip platí například pro zobrazování reklam v pravém rohu stránky. Pokud se tedy ve vašem statusu často objevuje slovo „jóga“, můžete si být jistí, že se brzy setkáte s nejednou reklamou na stránky nabízející kurzy jógy.

Facebook způsobuje závislost. Pravda nebo mýtus?

Nad touto otázkou jsem dlouho přemýšlela. Může Facebook způsobovat podobnou závislost, kterou si vytváříme například na čokoládě? Správná odpověď zní:  Ano, může, ale podobá se spíše závislosti gamblera. Na Facebooku si lze skutečně vypěstovat závislost. Zvláště jste-li častým pisatelem tzv. „statusů“. Sdílíte-li rádi své myšlenky na Facebooku, měli byste zpozornět.

Představte si situaci, kdy napíšete na zeď Facebooku status o vašem obrovském úspěchu. Máte z něj nepopsatelnou radost a jste přesvědčeni, že ostatní na vás budou pyšní a začnou před vámi smekat klobouky, což vyjádří práve tzv. „lajknutím“ vašeho statusu. Čekáte deset, dvacet, třicet „lajků“, jenže když se po několika minutách znovu přihlásíte, zjistíte, že jste nedostali ani jeden. Místo krásného pocitu, velmi podobného tomu, který zažívají gambleři ve chvíli, kdy se jim z automatů sypou do dlaní mince, cítíte zklamání. Čekáte tedy dalších deset minut, a když se již podruhé za sebou přihlásíte, všimnete si upozornění, že váš status právě „olajkovalo“ pět lidí a vaše srdce doslova zaplesá radostí. Znáte ten pocit?

Tak pozor, mohli byste se dostat do bludného kruhu. „Někteří uživatelé Facebooku mají pocit, že musí neustále kontrolovat svůj účet. Myslíme si, že tam najdeme nějaký "poklad". Člověk se tak ale dostává do bludného kruhu  - nevíme kde ten „poklad“ najdeme a kdy k tomu dojde,“ popisuje naše chování Pavel Kasík. Za to pak zbytečně platíme časem a ztrácíme energii tím, že se zabýváme nepodstatnými věcmi v našem životě.

Čtyři rady pro uživatele Internetu

Na závěr nám Pavel Kasík prozradil, čeho bychom se jako uživatelé Internetu měli vyvarovat. Myslím, že takové rady by si měl vzít k srdci každý z nás, a proto jsem se rozhodla uveřejnit zde čtyři z nich.

Za prvé – nikdy nehleďte na informace, které nemají kontext. Stačí jedna oříznutá fotografie, kterou vnímáme jako skutečnost. Ta však může vypadat úplně jinak…

Za druhé – Dávejte pozor, aby sociální sítě neovládaly to, co si myslíme a o čem přemýšlíme. Jak už jsem naznačila výše, Facebook nám dává to, co chceme vědět. Ve skutečnosti jde však o manipulaci, kterou si neuvědomujeme. Přijímáme cizí názory a ty vlastní nevědomky měníme.

Za třetí – Buďte skeptičtí k pokroku a nepleťte si informaci s porozuměním. To, že jsme někde něco četli, nebo viděli ve videu, nás neopravňuje k tomu dělat ze sebe znalce.

A za čtvrté – Nedělejte něco, jen proto, že je to moderní. Řiďte se svým vlastním rozumem a nepřestávejte dělat něco jen proto, že už to moderní není.