Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnilo průzkum týkající se postojů občanů k politice, konkrétně možností ji ovlivnit. Výsledky podle očekávání nebyly příliš optimistické, Češi politice moc nerozumí a nemyslí si, že by se na ni mohli efektivně podílet. U podobných průzkumů je již tradicí, že jen malé procento dotazovaných zastává názor, že může ovlivňovat řešení problémů ve státě, avšak alarmující je počet dotázaných s opačným názorem.

Přes devadesát procent občanů si myslí, že na řešení problémů ve státě vliv nemají, z toho padesát sedm procent uvádí možnost "rozhodně ne". O něco pozitivněji se staví k možnosti ovlivnit problémy na úrovni obce. Dle průzkumu dále jen čtvrtina dotázaných pokládá za možné dosažení svých oprávněných požadavků.

V další části respondenti reagovali na výrok týkající se obecného pohledu na politiku. Dvě třetiny Čechů politiku považují za příliš složitou k porozumění, přesto si většina myslí, že má o dění v zemi dostatečné informace. Občané obecně nevěří politikům a politickým stranám, podle tří čtvrtin dotázaných je názor lidí nezajímá. Snahu a způsobilost participovat na politickém dění pociťuje pouze třicet pět procent občanů. Na závěr, méně než polovina Čechů věří, že by volby mohly něco změnit. Celkově můžeme říci, že Češi propadají skepsi, zvláště co se týče politiky.

Co tento pohled způsobuje? Největší beznaděj podle očekávání cítí lidé s horší životní úrovní, nezaměstnaní, důchodci a další sociálně vyloučení občané. Ti rovněž tvoří větší část respondentů, kteří nepokládají volby za účinný způsob ovlivňování chodu země.  Pokud se podíváme i na další část průzkumu, a to ohledně snahy aktivně se podílet na řešení problémů, dostáváme nebezpečný mix nálad společnosti. Lidé nevěří politikům, cítí se veskrze bezmocní, přestávají věřit demokratickým prostředkům, ale sami se necítí dostatečně zodpovědní na to, aby vstoupili do politiky.

Tento stav nahrává především extrémistickým stranám nebo jiným uskupením s totalitními tendencemi. Frustrovaní občané mohou snáze podlehnout populismu a voláním po radikálním řešení. Je proto důležité, aby nepříznivá sociální situace nezpůsobila rovněž ztrátu důvěry v demokracii a demokratické prostředky.