Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Povídání ze skříně: kapela ILLE, život a turné

Loni vydali debutovou desku, letos sbírají nominace a brázdí podia klubů po celé republice. Se zpěvačkou Olgou Königovou z ILLE jsme si povídali o lecčem. O inspiracích, ledňáčcích i o koncertech.

Začnu trochu obecně - kde a kdy se vlastně vylíhli ILLE?

Chtěla jsem tenkrát nahrát a nazpívat svoje písničky ze šuplíku. Oslovila jsem k produkci Dušana Neuwertha, s kterým jsem se seznámila při natáčení desky Obří broskve Potápěči. Vzniklo EP, to jsme v listopadu 2010 pokřtili na prvním oficiálním koncertě v NoDu, tehdy ještě v tříčlenné předsestavě  s hosty z Druhé trávy. Během roku 2011 se to ustálilo do čtyřčlenné podoby.

A název? Symbolizuje pro Vás něco konkrétního?

Název vychází z nicku, který jsem používala kdysi pro blog. Konkrétní význam pro mě nemá, resp. vychází z francouzského ile – ostrov, ale nebyl to záměr. Tu přezdívku jsem našla v obsahu knížky Zpěvy sladké Francie. Kdo ví, třeba nakonec naše hudba někomu ostrov připomíná.  Koneckonců v písničce Na sever se zpívá o Islandu..

Jak to vůbec máte s texty a jejich inspirací? Kde všude ji čerpáte? Není to občas něco na způsob sebeterapie?

Různě…všude. Inspiračním zdrojem jsou hlavně lidi. Občas si napíšu poznámku do telefonu, když mě venku zaujme nějaká situace. Jo, možná je pro někoho psaní sebeterapie, já k tomu programově takhle nepřistupuju anebo to minimálně v dané chvíli tak nevnímám.

Jak vypadá váš tvůrčí postup? Mezi prvním EP „V rekvizitách“ a současnou deskou uběhly dobře tři roky.

Na desce Ve tvý skříni se spojilo postupů několik. Něco vzniklo z jamu na zkoušce, jindy někdo přinesl písničku už skoro hotovou. Zpracovávali jsme prvotvary, polotvary i skoro hotové věci. Další fáze potom přišla s producentským zásahem Dušana Neuwertha. Jinak si myslím, že to je vlastně docela dlouhý proces, než vznikne písnička, aspoň tedy u mě. Než napíšu hudbu a k ní text, trvá to někdy tři roky nebo i víc.

Vaším manželem je Jakub König, známý spíše jako Kittchen, a na vaší debutovku napsal pár písní a nějaký ten text. Spolupracujete spolu nějak, nebo si každý jdete hlavně svou vlastní cestou?

Jakub je studnice nápadů. Kromě toho, že napsal (aspoň podle mě) dvě zásadní písničky našeho alba, tak taky vymyslel a natočil klip k jedné z nich.

„Ve tvý skříni“ se objevil i jeden cover  a to skladba „Ledňáčci“, která je v originálu od Vypsaný fiXy. Proč zrovna tahle píseň? Má to nějakou souvislost s tím, že se v ní tak trochu odkazuje na sever Čech?

To taky. Hlavně je to ale dokonalý song s výjimečným textem. Je to písnička ze sorty Něco takovýho bych chtěla někdy napsat. Fixu mám ráda a Ledňáčky nejvíc. 

Když jsem se dostal k těm severním Čechám, Vy sama pocházíte z Ústí nad Labem, ačkoliv již nějakou dobu žijete v Praze. Jaký k tomu městu a vůbec kraji máte dnes vztah? Promítá se nějak do vaší hudby?

V tomhle městě jsem vyrostla, mám ho samozřejmě pod kůží. Poslední dobou se sem moc nedostanu a sociální vazby tu už prakticky nemám. Došlo mi to, když jsme teď hráli v rámci turné ve zdejší Mumii. Zapomněla jsem napsat včas spolužákům. Prostě si nevzpomenu. To ale neznamená, že nevnímám Ústí. Když jsme přijeli a já viděla ty kopce a všechnu ústeckou pochmurnou krásu kolem, zastesklo se mi. Musím sem jezdit víc. Je to syrový město se zvláštní atmosférou. Mrzí mě ta věc s Činoherákem, snad se jim to podaří rozjet aspoň v tom Hraničáři.

Asi trochu obligátní otázka. Kdo je „Holka ve tvý skříni“ nebo „Ten, co se dívá“?

To jsou zrovna Jakubovy texty a myslím, že nejde o nikoho konkrétního. Mě obecně vlastně moc nebaví výklady textů. Ani číst, ani je dávat. Chci si představovat podle sebe. Ne mít předložený jedno vysvětlení. Když se někdo zeptá na text mě, mám tendenci se vykrucovat, připadám si trapně k tomu něco povídat.

Máte za sebou jarní šňůru s Never Sol. Jak se vám hrálo? Kdy jste předtím byli naposledy na podiu?

Turné s Never Sol bylo bezva od začátku do konce, jsou to dobrý holky. Funkční propojení. Myslím, že jsme si to všichni docela užili. Jinak jsme před začátkem turné odehráli v únoru koncert v Litomyšli.

Kde se vám hrálo nejlíp? Nebo kde byste naopak chtěli hrát? Nejkurióznější místo, kde jste hráli?

Za sebe můžu říct, že pro mě byl hodně důležitý koncert v Ústí nad Labem, hodně se mi zase líbilo v Olomouckém Jazz Tibetu, kam se mi podařilo se vrátit po předloňské šňůře s Umakartem. Nejkurióznější místo? Pokud to klapne, tak to bude rozhodně na konci světa někde na východě Islandu.

Poslední otázka: Budou ILLE k nalezení i na nějakém letním festivalu?

V tuhle chvíli to vypadá takhle:

20.6. Valašský Špalíček

21.6. United Islands

21.6. Střekov – Ústí nad Labem – útulek fest

28. 06. Obec Holčovice areál TJ Tatran

18.7.  Colours of Ostrava

2.8.  Beseda u Bigbítu – Tasov na Moravě

15.8. Plzeň – fest Živá Ulice

21. 8. – 24. 8 . – Banát (Rumunsko)

Díky za rozhovor!

Taky díky!

Zdroj: http://bit.ly/1mt5XQD

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio