V pondělí odstartoval Týden neklidu, během kterého studenti vysokých škol projevují svůj nesouhlas s reformami. Ještě téhož dne oznámil ministr školství Josef Dobeš, že je ochoten přistoupit na kompromis. Platit za studium by měli pouze ti, kteří přesáhnou standardní dobu, tudíž by byli nejvíce postiženi takzvaní věční studenti.

Má to ale háček. V praxi by totiž na změnu legislativy doplatili zejména ti pracovití. V některých případech jsou totiž právě oni nuceni protáhnout si o rok studium. Kupříkladu zapojením do výjezdového programu Erasmu. Při studiu nějakých oborů je možné uzpůsobit si v rámci předměty tak, aby byla dodržena standardní doba studia. Student si pečlivě promyslí ještě před odjezdem, čemu se bude během pobytu v cizině věnovat, a jeho škola mu po návratu kredity uzná.

Potom ale nastávají situace, že zahraniční škola, kterou se student chystá krátce navštěvovat, se nakonec rozhodne slíbenou přednášku pro daný rok vůbec nevypsat. Pak už nezbývá, než aby se studium prodloužilo. Některé kreditové systémy navíc vůbec nedovolují výjezd bez toho, že by se studium protahovalo.

Až do nynějška nemuseli studenti tento problém řešit. Standardní doba bakalářského studia je totiž tři roky, přičemž za prodloužení o jeden rok se poplatky neplatí. Z dobrých důvodů je tedy zatím možné studovat o dva semestry déle, aniž by při tom člověk musel sahat hluboko do kapsy.

Dobešova pozměněná reforma se ale naopak téměř nedotkne těch, kteří protahují déle. Částka, kterou by museli platit, by totiž paradoxně měla být nižší než ta současná. Situace by se pro ně tak dokonce mohla zlepšit. Reforma ale postihne i ty, kteří si chtějí rozšířit kvalifikaci. Školné budou totiž platit i studenti, kteří navštěvují několik oborů. Pokud by navíc šlo i o stávající studenty, tak ti na školu nastupovali s vědomím, že nic platit nebudou. Teď by po nich ale poplatky byly vyžadovány možná i v případě, že by jedno studium ukončili. Přitom by mnozí z nich nejspíš na dvě vysoké školy nenastoupili, kdyby o reformě věděli při zápise.