Práva, nebo medicína? Už víte, kam po maturitě?

#Edu

VŠ, nebo VOŠ? Ekonomka, nebo právo? Podle čeho a jak se správně rozhodovat? Mrkněte do našeho průvodce pomaturitním vzděláváním a možná budete konečně vědět!

Autor: Aneta Prozrová (18. 2. 2013)

Mnoho studentů stále váhá nad výběrem vysoké školy. Letošní maturanti mají sice víceméně jasno, polovina předmaturantů však ještě stále hledá to správné rozhodnutí. Mladší studenti pravděpodobně pátrají po vhodném zaměření a tento obecný přehled vysokých škol pro ně jistě nebude také na škodu. Pojďme si tedy společně projít všechny možnosti i s jejich klady a zápory.

1. Ekonomie

Nejčastěji nabízenými obory jsou kromě ekonomie také management, finance, účetnictví a daně, veřejná správa a mezinárodní obchod. Potřebovat zde budete především znalosti z matematiky – a to nejen kvůli přijímacím zkouškám, matematika vás bude provázet celým studiem. Nemusíte však být nutně matematičtí géniové, ovšem základní znalosti byste měli ovládat na jedničku. Přijímací zkoušky se skládají z testu z matematiky a cizího jazyka. Některé fakulty navíc vyžadují úspěšné složení přijímacího testu z všeobecných předpokladů. Pokud se rozhodnete pro studium mezinárodního obchodu, měli byste také dobře ovládat angličtinu (alespoň na střední úrovni). Také znalost němčiny nebude na škodu, a to hlavně kvůli obchodu s Německem, jehož význam stále roste. Výhodou studia ekonomie je především budoucí dobré uplatnění, zvláště pak u absolventů s dobrou znalostí cizího jazyka.

Kde studovat: např. VŠE (Praha), MENDELU (Brno), JČU (České Budějovice)

2. Matematika

Pokud vás matematika opravdu baví, a dokonce ji považujete za svého koníčka, nebylo by na škodu zkusit přijímací zkoušky na některou z vysokých škol, které nabízí studium matematiky. Přijímací test bude jak jinak než z matematiky. Jestliže jste už odmalička rádi řešili rébusy, lámali si hlavu nad sudoku a jinými hlavolamy a vyhrávali například matematickou olympiádu, na škole se vám bude zaručeně líbit. Je třeba si také ale uvědomit, že studium je opravdu hodně náročné. Navštěvovat samotné přednášky vám určitě stačit nebude a zřejmě se pořádně nadřete. Obrovský zájem o absolventy je hlavně na finančních trzích. Uplatníte se například jako matematik analytik nebo matematik ve finančních ústavech a v pojišťovnách.

Kde studovat: např. ČVUT (Praha), UK – Matematicko-fyzikální fakulta (Praha)

3. Informatika

Pokud vystudujete informatiku, můžete si být jisti, že s uplatněním mít problém rozhodně nebudete. Například poptávka po programátorech je obrovská a samotná absolventská mzda je dost vysoká. Zkrátka v dnešní době plné moderní technologie budete mít jako znalec informatiky vyhráno. Připravte se ale opět na pořádnou dřinu a dobře si rozmyslete, zdali milujete počítače natolik, že u nich dokážete sedět od rána do večera (a to nepřeháníme). Na přijímací zkoušky si zopakujte matematiku a oprašte všechny znalosti z informatiky. Některé školy dokonce testují i studijní předpoklady uchazeče. Pokud se nechcete cítit jako ryba na suchu, nezapomínejte také na angličtinu, bez které se jako znalec počítačů a techniky rozhodně neobejdete.

Kde studovat: např. ČVUT (Praha), MENDELU (Brno), UHK (Hradec Králové)

4. Farmacie

O farmacii opět platí, že její studium je hodně náročné a jako student farmacie byste měli na střední škole dobře ovládat biologii a chemii. Pokud vám periodická tabulka prvků nic moc neříká a při hodinách biologie se vám únavou klíží víčka, nejspíš byste se měli poohlédnout po vhodnějším oboru. Bez těchto znalostí se vám příliš dařit nebude. Výhodou takového studia jsou častá praktická cvičení v laboratořích, kde se naučíte vyrábět léky, analyzovat je, naučíte se, jak různé léky působí na lidské tělo, atd. Studium je tedy sice poměrně náročné, ale zato opravdu pestré. Kromě práce lékárníka se vám nabízí možnost pracovat později jako pracovník pro výzkum, výrobu, kontrolu a distribuci léčiv.

Kde studovat: např. VŠCHT (Praha), VUT (Brno)

5. Veterina

Přijímací zkoušky na veterinu jsou náročnější, čekají vás testy z chemie a z biologie. Jako úspěšný absolvent se poté budete moci uplatnit nejen jako veterinární lékař, své místo najdete i jako zaměstnanec farmaceutické firmy, odborník ve veterinárním ústavu či jako zaměstnanec státní veterinární správy.

Kde studovat: VFU (Brno)

6. Medicína

Pokud jsme o oborech uvedených výše psali, že jsou velmi náročné, pro medicínu to platí dvojnásobně. Student medicíny musí mít výbornou paměť, být pečlivý, trpělivý a hlavně chtít pomáhat lidem. Musíte také počítat s tím, že studium vám zabere spoustu času. Po šestiletém studiu, kdy si na začátku vyberete buď všeobecné lékařství, nebo stomatologii, vás čeká klinická praxe, po které si teprve vybíráte specializaci. Přijímací zkoušky se dělají z biologie, chemie a fyziky, často také z latiny. Pokud si netroufáte na studium medicíny, můžete uvažovat o zdravotnických oborech, tedy například o studiu fyzioterapie, rehabilitace či ošetřovatelství.

Kde studovat: např. UK – 1., 2., 3. lékařská fakulta (Praha), MU (Brno), OU (Ostrava), UP (Olomouc)

7. Přírodní vědy

Studium je náročné, ale rozhodně má co nabídnout. Spíše než spousta nudných přednášek vás čeká výuka v laboratořích, někdy i přímo v přírodě. Studenti přírodních věd někdy dostávají také příležitost spolupracovat na projektech, kde si ověří svoje znalosti v praxi, a navíc jsou za tuto zkušenost často placeni. Připravte se ale na to, že vašimi velkými společníky se stanou tlusté učebnice, nad kterými bezpochyby strávíte nejeden večer. Neměli byste rozhodně postrádat logické myšlení a zájem a chuť daný obor studovat. Vybrat si můžete studium biologie, fyziky, chemie, geologie či geografie a další speciálně zaměřené obory. Přijímací zkoušky se obvykle skládají z všeobecných předpokladů, někdy ale také mohou zahrnovat odborný test podle zvoleného oboru (např. biologie, chemie…). Absolventi jednooborového studia se uplatní jako odborní a vědečtí pracovníci, dvouoborové studium pak nabízí kvalifikaci učitele.

Kde studovat: např. UK (Praha), MU (Brno), MENDELU (Brno), OU (Ostrava)

8. Pedagogika

Pokud přemýšlíte o práci učitele, jste trpěliví, jste schopní si u lidí získat respekt a spolužákům vždy dokážete bez problému vysvětlit probíranou látku, studium pedagogiky by nemusela být špatná volba. Navíc máte hned několik možností, kam jít studovat. Pedagogickou fakultu najdete nejen v Praze a v Brně, ale například i v Hradci Králové, v Ústí nad Labem nebo v Plzni a v dalších větších městech. Přijímací zkoušky se často na jednotlivých univerzitách liší, ale s velkou pravděpodobností vás čeká test studijních předpokladů. Ve většině případů se uplatníte jako učitel, jsou ovšem i další možnosti. Pracovat můžete po studiích jako odborníci v oblasti výchovy a vzdělávání, a to například jako personalisté zaměření na vzdělání nebo lektoři a manažeři vzdělávání.

Kde studovat: např. UK (Praha), MU (Brno), JČU (České Budějovice), ZČU (Plzeň), UP (Olomouc), UHK (Hradec Králové), UJEP (Ústí nad Labem)

9. Strojírenství

Tento obor bezpochyby láká obvykle více muže než ženy, ale všechno samozřejmě záleží na tom, co vás baví. Měli byste dobře ovládat fyziku a matematiku, rozumět technice a počítačům. Bez logického myšlení a prostorového vidění se vám také moc dobře dařit nebude. Říká se, že není příliš těžké se na školu dostat, ovšem udržet se tam pak někdy bývá pěkná dřina. Některé školy nepožadují složení přijímacích zkoušek a vezmou vás i bez nich. Většinou vás ale čeká test z matematiky a z fyziky. Jako absolvent strojírenství nebudete mít problém s uplatněním – do práce vás vezmou v technologickém ústavu, můžete také pracovat jako konstruktér, projektant nebo strojní či servisní inženýr.

Kde studovat: např. ČVUT (Praha), VUT (Brno), ZČU (Plzeň), VŠB-TUO (Ostrava)

10. Stavebnictví a architektura

Jako studenti stavebnictví či architektury byste neměli zápasit s matematikou (zvláště pak byste měli vynikat v geometrii) ani s fyzikou, měli byste mít prostorovou představivost a ovládat práci s počítačem. Pokud se rozhodnete studovat architekturu, nemělo by vám chybět také výtvarné nadání. Přijímací zkoušky na stavebnictví se skládají obvykle z deskriptivní geometrie, z obecné matematiky a někdy také z fyziky. Na některé školy vás stejně jako v případě strojírenství přijmou na základě vašich studijních výsledků ze SŠ. Přijímací zkoušky na druhý obor, tedy na architekturu, jsou už ale o něco těžší. Někdy totiž bývají rozdělené na dvě kola. První kolo obvykle testuje vaše znalosti z matematiky, deskriptivní geometrie a dále následují výtvarné zkoušky a test z všeobecných znalostí. Ve druhém kole projdete ústním pohovorem. Po absolvování oboru stavebnictví vás čeká nejspíš práce stavebního inženýra či projektanta a jako architekt budete navrhovat například podoby různých interiérů, náměstí, domů, bytů…

Kde studovat: např. ČVUT (Praha), VUT (Brno), VŠB-TUO (Ostrava)

11. Právo

Právo je nepochybně jeden z nejoblíbenějších oborů. Jako student práv byste měli mít dobrou paměť (věřte, že bez ní byste během studií mohli zešílet), všeobecný rozhled a logické uvažování, abyste pak všechny zákony, které se nabiflujete, také dokázali použít v praxi. Čekají vás přijímací zkoušky z testu obecných předpokladů (Scio test) a základů společenských věd. Konkurence ale stále roste a možnost uplatnění v tomto oboru je omezená. V dalších letech bude počet zájemců o studia práv pravděpodobně dále narůstat.

Kde studovat: UK (Praha), MU (Brno), ZČU (Plzeň), UP (Olomouc)

12. Humanitní obory

Pod humanitní obory spadá velké množství studijních oblastí – pro příklad jmenujme třeba žurnalistiku, politologii, psychologii, překladatelství a tlumočnictví, filozofii, historii, archeologii či sociální studia. Pro studium humanitních oborů byste se měli rozhodnout v případě, že vás baví čeština, cizí jazyky, zajímáte se o dějepis, společenské problémy, máte všeobecný přehled a technické obory vás naopak odrazují. Přijímací zkoušky se skládají z testu studijních předpokladů a často i z oborového testu. Velkou nevýhodou studia humanitních oborů je ale problém s uplatněním v zaměstnání, o kterém jste původně přemýšleli. Ne každý, kdo studoval žurnalistiku, se nutně musí stát novinářem a naopak student cizích jazyků se ne vždy stane překladatelem, ale často třeba učitelem jazyků.

Kde studovat: např. UK (Praha), MU (Brno), OU (Ostrava)

13. Umělecké obory

Platí, že na umělecké obory se dostane jen málokdo, a když už se mu to povede, bude potřebovat výdrž, trpělivost a hlavně ctižádost. Samozřejmě se neobejdete bez tvůrčích schopností a talentu, bez kterého se na uměleckou školu prostě nedostanete. Čekají vás totiž jak jinak než talentové zkoušky. S uplatněním pak také bývá problém, a pokud postrádáte motivaci a nedokážete si představit, že budete muset ze svého koníčku udělat práci, která vás bude živit, raději na uměleckou školu rychle zapomeňte a zkuste raději například nějaký humanitní obor. Tím vás ale od studia nechceme v žádném případě odrazovat – pokud cítíte, že na to máte, anebo se o to alespoň chcete pokusit, tak to udělejte. Nemá cenu hlásit se na ekonomku jen proto, že vás později práce uživí, když vás umění opravdu baví, máte za sebou již několik úspěchů a v budoucnu byste rádi svůj koníček dále rozvíjeli.

Kde studovat: např. DAMU (Praha), FAMU (Praha), HAMU (Praha), JAMU – Hudební fakulta a Divadelní fakulta (Brno), VUT – Fakulta výtvarných umění (Brno), UTB – Fakulta multimediálních komunikací (Zlín)

Dalšími, méně častými obory, které se dají na VŠ studovat, jsou ekologie, zemědělství či teologie. Jako absolventa teologie vás čeká téměř 100% jistota, že budete zaměstnaní, jelikož mnoho lidí, které by lákala práce kněze, faráře či práce v charitativní oblasti, opravdu není.

VŠ, nebo VOŠ?

Hlavní rozdíl mezi VŠ a VOŠ je ten, že VOŠ jsou vždy placené (školné se pohybuje od 2 500 Kč do 5 000 Kč za školní rok u veřejných škol, u soukromých se pak může vyšplhat až na 50 000 Kč). Získáte ale velmi dobrou odbornou praxi, což na VŠ není příliš běžné. V závěru studií sepisuje student svoji práci, a pokud ji obhájí, jako absolvent VOŠ získává titul DiS. (diplomovaný specialista).

Každá přihláška letos vyjde zhruba na 500 Kč

I když máte pocit, že nechcete po maturitě jinam než na práva, je dobré si vždycky dát přihlášek více, klidně i na jiné obory, které by připadaly v úvahu jako vhodná alternativa. Přihlášky se už většinou vyplňují elektronicky, navíc tak ušetříte škole administrativu.