Pane Zlatuško, hnutí ANO před volbami na svých plakátech slíbilo, že vše zařídí. Jeden ze sloganů, který se týkal školství, zněl: „Aby tu chtěly žít i naše děti.“ Jak chce ANO vše zařídit?

Prospívat a neškodit. Vím, že je to postoj nezvyklý, ale zas tak zoufale nemožný není.

Paní Jermanová řekla na ČT24, že hnutí svůj program ještě tvoří, což se děje rok a půl po volbách. Nemáte ani základní priority, které byste chtěli v tomto rezortu dosáhnout? Ministerstvo sice řídí Marcel Chládek (ČSSD), ale přesto by koaliční strana/hnutí měla mít alespoň základní stanoviska.

Do voleb jsme s programem šli, na jeho základě jsme i vyjednávali koaliční program a programové prohlášení vlády. 

Mohl byste v pěti bodech popsat, co byste rádi v tomto rezortu změnili/vaše priority?

Ten resort má v koaliční vládě ČSSD. Pokud byste otázku formuloval na to, co bych od premiéra uvítal, pak bych odpověděl vyměnit ministra (v ČSSD jsou lepší kandidáti).

Mohl byste popsat způsob, jakým ANO vybírá a jedná se svými členy? Narážím na vaše odvolání a znovuobsazení do funkce předsedy sněmovního školského výboru.

V té příhodě nešlo o vybírání členů, nejvýš o loajalitu vůči koaličnímu partnerovi. Tam se to vyřešilo diskusí a tajným hlasováním po ni, nic nějak pozoruhodného.

Je ANO tak jednotné, jak se na veřejnosti a v médiích prezentuje? Existuje v ANO vůbec nějaká opozice vůči Andreji Babišovi (kromě poslance Pilného)?

Jistě. Myslím, že má Andrej Babiš spoustu oponentů v řadě politických stran. Nevidím moc, proč by ji měl mít ve hnutí ANO. Moc nechápu, proč nálepkujete kolegu Pilného jako opozici, nevidím to tak ani v nejmenším.

Současný model státní maturity je nevyhovující.

Jaký je podle vás největší problém našeho školství?

To, že je jeho důležitost vnímána spíše jako heslo, než jako věc skutečně podstatná.

Souhlasíte s konceptem státních maturit? Jaký máte názor na jejich současnou formu?

Ne. Současná forma je výsledkem karikování poměrně slušné výchozí představy (to karikování začalo za ministryně Kuchtové).

Měla by být podle vás u maturity povinná matematika?

Měly by tam být obecnější kompetence, nikoli předměty. Kompetence kvantitativního i analytického uvažování by chybět neměly.

Takže byste nechtěli mít u maturity předměty, ale spíš jednotlivé schopnosti, které by se testovaly?

V původním konceptu maturit byla uvažována zkouška z přírodovědně technického základu, obdobně posun od předmětu matematika k numerické gramotnosti by jistě prospěla.

SCIO testy jsou korektnější než státní maturita.

Jste pro školné na VŠ?

Ne. Negativa převažují nad možnými pozitivy. Taková změna by vcelku ničemu neprospěla.

V současnosti jsou v ČR stále populárnější online kurzy. Například na webu www.coursera.org může zájemce nalézt více než 500 bezplatných kurzů ve formě videí, po jejichž ukončení obdrží certifikát. Má šanci tento moderní model vzdělávání prorazit i do tradiční struktury školství?

Ano, začne ho nabízet více škol, ale převažujícím modelem se nestane.

Jaký je váš názor na SCIO testy? Jsou reprezentativním výběrem studentů na VŠ?

Z hlediska konstrukce testů jsou jistě dělány řádově korektněji než třeba státní maturity. Pokud někde potřebují vybírat, jsou jistě testy jednou z možností - z hlediska požadavků objektivnosti a přezkoumatelnosti patrně možností nejschůdnější.

A mají smysl i u humanitních oborů?

U humanitních oborů se vybírají uchazeči častěji než třeba na technikách. Příslušné dílčí testy lze koncipovat na téměř jakoukoli oblast.

Myslím si, že učitelství je v současnosti velmi podhodnocená práce, která ztrácí prestiž. Proč tomu tak podle vás je a napadá vás, jak by se prestiž dala vrátit?

Vnímání prestiže je velmi setrvačné a zázraky bych zde nečekal.

Pomohlo by zvýšení platů, aby úroveň této profese stoupla?

Zvýšení platů by jistě vhodné bylo, není to ale jednoduchá věc jen velikostí sumy, kterou by to představovalo. Problém úrovně školství není navíc redukovatelný jen na peníze - kvalitu s financováním jen tak ztotožnit nejde.

Naučí škola studenta v dnešní době to, co reálně v životě využije? 

Jistě. Myslím, že představa člověka, který by do školy nechodil, ale měl pro život lepší vklad než ti, kteří školou prošli, je velmi zvláštní a dost jistě pro většinu populace nemožná Ptáte se ale na učitele, kteří učí převážně žáky, označení student bych čekal spíš na vysokoškolské úrovni.

Jiří Zlatuška se narodil roku 1957 v Brně. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v oboru Matematická informatika a teoretická kybernetika. V roce 1994 založil na této univerzitě fakultu informatiky, v jejímž čele stál až do roku 1998, kdy byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity, a tuto funkci vykonával až do roku 2004. V letech 2004-2011 byl opět děkanem Fakulty informatiky.

Od roku 2013 se angažuje v hnutí ANO 2011, za které byl ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 zvolen ze třetího místa pražské kandidátky. V prosinci 2013 se stal předsedou sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.