Ano, jaro! Čas infarktů a uslintaných tváří. Vše radostně vylézá ven. Kůže mlaská a oblizuje UV záření. Černé brýle skryjí nenasytný pohled. Topit se ve výstřizích, v pocitech čekání na situaci, kdy se v zatáčce tramvaj vychýlí dostatečně, aby plovoucí prso v podprsence ukázalo bradavku. Takovej ten pocit úchyla a idiota a klasická odtahovačka hlavy heverem nebo raději něčím těžkotonážnějším od oněch krajkových vitrín. Minisukně jsou jen urážkou látky, která kdysi kdesi existovala. Hned by si člověk kousl, plaval, rapenul, cokoli!

Zimní spánek či koukání doblba v dopravních prostředcích se změnilo na utápění se v hektolitrech odkryté živé ženské hmoty. Klasický bezduchý mužský materialismus s pocitem hladové radosti a tužbou po okamžité sebevraždě. Plné parky, restaurace, studovny. Člověk aby se zavřel do sklepení a v onaniích přečkal toto horkokrevné období. Ale jak? Vždyť na všech plakátech, reklamách, v magazínech mužských i ženských, na internetových banerech, na každé zasrané mrknutí oka obrazí se v exaltovaných křivkách rozpolceně rozkošné zvýšení krevního tlaku.

Každodenně stovky feministek celého světa brojí proti lifrování poloobnažených ženských těl do reklam na cukr, zahradnické potřeby, kartáčky na zuby, kalkulačky a jiné nepochopitelnosti. Ale může mi tu někdo neuslintaný a s nízkým krevním tlakem říct, kdo brání muže před touto schizofrenní absurdností?!

Zkuste něco dělat na jaře! Zkuste si to! Zkuste vykonávat nějakou kloudnou práci a nemít při tom na krku krajkovou smyčku. Poslední webová stránka, kde není přeprdelkováno, je v jistých mezích wikipedie, a posledním bezpečným místem je váš sklep, kde byste se měl v té vší jarní boubelatosti a kyprosti radostně a šťastně oběsit.

On je to takový každodenní balet, oční tanec na okrajích, křivkách a liniích. Balancování na hranici slasti a šílenství.