Děti volající na Linku bezpečí čím dál častěji pomýšlejí na smrt. Operátoři linky rozmlouvají sebevražedné úmysly stále narůstajícímu počtu dětí, jemž v těch nejhorších případech mohou pomoci jen jedinou cestou – rychle zalarmovanou záchrankou. V tu chvíli mohou jen doufat, že vše dobře dopadne. Během deseti uplynulých let zemřelo téměř pět set dětí, je přitom skoro nemožné, aby zachránili život každému dítěti, které se odvážilo na Linku bezpečí zavolat.

Zdánlivě malé problémy se dětí silně dotýkají. Tlak přichází ze školy – například šikana, neopětovaná láska, dokonce obtěžování na internetu, kdy dítě s úmyslem najít si kamaráda poslalo své fotky nebo videa a jejich adresát je posléze vydíral. Doma je stresují nesplněná očekávání, zvyšující se zájem rodičů, aby jejich potomci byli v životě úspěšní, rozvody… Často se podobné problémy u dětí nakumulují a zhroutí se jim svět – proto se nejčastěji uchylují k myšlenkám na sebevraždu.

Linka bezpečí působí zhruba od roku 1994 a děti na ni mohou bezplatně volat. Potřeba podobných služeb se v dnešní době velmi uplatňuje. Množící se konflikty mezi dětmi, hlavně nová forma šikany přes sociální sítě jako je Facebook, nelze díky televizním novinám přehlédnout – případy školní leckdy brutální šikany si její účastníci zaznamenávají na videa a sdílejí je na síti. Takový vrcholně ponižující akt oběti šikany dohání až do stavu zhroucení.

Po zhlédnutí několika dosti zarážejících videoreportáží o brutálních případech šikany se každý přikloní k možnosti zpřísnění trestů pro proviněné školáky. Ale jen to by situaci nijak nezlepšilo. Důležitým faktorem by mohlo být zpřísnění přístupu na sociální sítě, kde se trapiči vyžívají ve svém konání. Internet je dnes zdrojem pobavení, ale ne pro každého.