Vysněné problémy a plnění absurdních představ

Začněme tím pravděpodobně největším zvěrstvem: "dívčí (ženské) romány". Univerzalní zápletka soustředěná kolem happy endu, kdy se přes všechny problemy a překážky nakonec dá dohromady hlavní hrdinka s panem Božským. Některé základní typy problemů: "Je to nafoukaný (často úchylný) miliardář." "Je to supersexy upír, který o mně navíc soupeří se svým kámošem, supersexy vlkodlakem." "Zlomil mi mé arcičisté srdce a teď mě chce zpět."

Není těžké se dovtípit, že všechny tyto zápletky tvořící překážky jsou ve skutečnosti absurdně pokroucené představy idealního vztahu. Za jejich vyplození jsou pravděpodobně zodpovědné některé záhadně pomatlané části ženského mozku, které jsou velmi aktivní například u fanynek Justýnky Bobrové a skupinky jejích vajíček známé jako "One Direction". A kromě nich také u skupiny čtenářek romanů typu "Kterak dívka z města na venkov se přestěhovala a holkou supersexy upíra se stala" či "Úžasná dobrodružství studentky literatury na mentalní a vyjadřovací úrovni pětiletého dítěte a jejího partnera, atraktivního sexuchtivého boháče se zvláštní zálibou ve vytahování tamponů a následném sexu s menstruujícími ženami". (Podobnost obou zmíněných knih není náhodou. Tragikomická trilogie "Fifty Shades" původně vznikla jako fanfikce Twilight.)

Není ovšem důvod tyto dívky zbytečně ponižovat! Některé z nich se sny možná jednou splní. Třeba jednou opravdu přijde supersexy miliardář, který jí proti její vůli koupí auto, hromadu oblečení a všechno, po čem kdy toužila. Bude s ní mít sex během menstruace (její, samozřejmě), umístí ji do pokoje velikosti tělocvičny a ukáže jí svou "temnou stránku", která se projevuje jemným poplácáváním po citlivých částech těla a kradením kalhotek vlastní přítelkyně (nebo co že to pro něj je). Když ho pak sama vyzve, ať jí "ukáže, jak tvrdé to může být", a on ji párkrát praští do zadku, s nudlí u nosu odejde, přes slzičky mu vykládajíc, jaký je nechutný úchyl.

Odejde? Ne, uletí! Oknem ji totiž unese pobledlý krasavec poletující rychlostí poletuchy s koudelí u zadku! Odnese ji do své krásné vily uprostřed lesů a přes další nepřízeň osudu v podobě sexy vlkodlaka a takových těch běžných upířích problemů s ní nakonec bude mít dítě s divným jménem. The End!

"Nekonečná zodpovědnost..."

Výše zmíněné literarní patvary nepochybně patří k tomu nejhoršímu, co teenager může konzumovat. Když odhlédneme od těchto nejnechutnějších výtvorů lidské fantazie, existují i poněkud více "softcore" alternativy. Hlavním hrdinou je opět, alespoň na počátku, "normalní (většinou mladý) člověk", se kterým se lze porovnávat. Výše zmíněné "problemy" bývají nahrazeny "těžkými životními úděly". Příklady: "Jsem polobůh a musím vládnout polobožskou mocí." "Jsem superhrdina a musím zachránit svět." "Najednou jsem se ocitl v podivné zemi, které musím vládnout." Zase je to cítit umělým naplňováním snů o vlastní budoucnosti.

Téměř každý typ dělení má svůj význam nebo alespoň svojí příčinu. Občas se vyplatí o těch významech a příčinách přemýšlet. Já mám třeba pocit, že docela dobře chápu, co je za vydělováním knih pro teenagery, případně knih pro ženy: spoléhání na slabosti cílové skupiny, v lepším případě na životní krizi a prázdné naděje, v horším na starou dobrou debilitu.

Poznámka autora: 

Netvrdím, že každý, kdo čte něco podobného příkladům uvedeným v textu, je nutně hloupý nebo méněcenný. Jen mi připadá, že četba většiny těchto veleděl je přínosově na úrovni pornografie nebo Ordinace v růžové zahradě. Když se vám to líbí, prosím, ale jako četba to nemá hodnotu.

"Softcore" alterenativy občas nabízejí i vzácné příklady relativně kvalitní četby.

...

Shrnutí "Fifty Shades" od těch nejpovolanějších.

Okénko do myšlenkových pochodů čtenářky Twilight. [Doporučuji.]