To bylo samozřejmě myšleno lehce s nadsázkou a upřímně doufám, že se nedotknu žádného nadšeného přírodovědce, naopak! V tomto článku bych se s vámi ráda podělila o zajímavé věci, místa a zážitky, jichž se mi dostalo během třídenní výpravy do Německa a na české pohraničí za krásami a zákony přírody, jíž jsme podnikli pod záštitou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

První den jsme strávili v Drážďanech v Muzeu Hygieny, kde nás nejdříve uvítaly tři obrazy nahých slečen v nadživotních velikostech, které vyjadřovaly, jak se od sebe liší americká, německá a japonská představa o ideálních tělesných proporcích ženy. Ve vedlejší místnosti se oproti tomu nacházela jen zvláštní obrazovka a k ní přivázané dvě pásky, připínající se k hlavě a malá kulička. Název tohoto přístroje zní MindBall a jde o jakousi „myšlenkovou hru“. Pásky, přivázané k vašim hlavám jsou napojeny na nervovou soustavu a vaším úkolem je pomocí pouze síly vnitřního soustředění, přetlačit kuličku na soupeřovu stranu. Úspěchu by se dalo prý nejlépe docílit spánkem nebo například meditací. Takže si vlastně na své mohou přijít třeba i buddhisté.

Výstava zmiňuje téměř všechny oblasti lidského života- pohyb, sport, mozek, myšlení, podoby těla i výživu a to velmi atraktivními způsoby. Věděli jste například, že vonné látky, jež jsou součástí většiny kvalitních parfému se získávají ze střev vorvaňů?

Druhý den jsme pokračovali prohlídkou monumentální sbírky minerálů, meteoritů a drahokamů v muzeu Terra Mineralia ve Freibergu, přesahující 3 500 exponátů. Nad krásou a rozmanitostí této výstavy jsme mohli žasnout několik hodin a nikdo nedostal ani náznakem příležitost se nudit. A to, že na konci se nacházel malý roztomilý obchod s možností zakoupit si svůj vlastní nerost, či z něj vytvořený šperk, rozhodně dobrému dojmu jen přispělo.

Zkamenělý les v Chemnitzu si naší pozornost získal hned nato a poslední den jsme již věnovali poněkud geologičtější procházce NP České Švýcarsko a návštěvou Panské skály.

Počasí nám neuvěřitelně přálo a tak bylo slézání po úzkých rozviklaných žebřících v našich českých kanonech, provázené nezapomenutelnou atmosférou, podzimními paprsky slunce a barevným listím.

A tak teď mohu říci, že večery, které jsme trávili, například namáčením rukou do mýdlové vody a jejich následným zapalováním a předáváním si půlmetrových plamenů z dlaně do dlaně, rozhodně nepatřily mezi ty všední. Stačí snad už jen dodat, že podobné akce pořádá Univerzita Karlova v rámci projektu Přírodovědci pravidelně a já je mohu jen doporučit.

A dámy, nezapomeňte, pravý muž nemusí používat Old Spice, stačí, když bude vonět jako vorvaň!