Co vás na práci nejvíc baví?

Jsem z učitelské rodiny. Od mala jsem v tomto prostředí vyrůstal a byl s ním konfrontován. Takže pro mě to není jen povolání, ale i opravdu poslání. V mých očích je správný kantor vlastně lékařem dětských a později studentských duší. Není nic lepšího, než se podílet na rozvoji, skoro bych řekl kultivaci, mladého člověka.

Bylo to tak vždy?

Nebudete tomu možná věřit, ale bylo. Právě proto, že jsem měl možnost už na samém začátku své pedagogické a vědecké dráhy být blízko řady vynikajících lidí, pro které byla odbornost stejně důležitá jako morálka. A z jejich myšlenek, zásad a životních zkušeností čerpám dodnes, kdy se snažím své životní zkušenosti přenášet zase na mladší kolegy.

Co pokládáte za svůj největší úspěch?

O úspěšnosti člověka by měli spíš mluvit kolegové. Snad ale mohu říct, že jsem se podílel na výchově mnoha úspěšných studentů, kteří dělají dobré jméno své Alma mater. Tedy řady vynikajících vědeckých pracovníků, vysokoškolských učitelů i předních manažerů.

Čím jste chtěl být po maturitě? Splnilo se vám to?

Protože jsem chtěl vždy pracovat ve vysokoškolském prostředí, pak ano, splnilo. A dokonce jsem k té pedagogické přidal i vědeckou práci, což bylo moje další přání. A vzpomínám na slova jednoho z mých profesorů, který říkával: Až tě tvoji žáci přerostou, něco jsi dokázal. Tak začínám pociťovat uspokojení, protože se ta zásada začíná postupně naplňovat… Řada mých studentů už patří mezi docenty a věřím, že budou i profesory a ve vědě a výzkumu dosáhnou vynikajících výsledků.

Komu byste doporučil jít studovat právě na VŠTE?

Každému, kdo chce ve svém životě něco dokázat, kdo si neklade malé cíle a chce skloubit teoretické znalosti s praktickými dovednostmi. A nebojí se životních výzev a jejich naplňování. Pro takovéto mladé lidi je naše škola jako stvořená.