Náklady na provoz mýtného dosahují průměrně 1,5 miliardy korun za rok, průměrný hrubý příjem je pak asi 5,7 miliardy. Zjištění NKÚ ministerstvo dopravy respektuje a nestaví se proti němu. V Česku je použit mikrovlnný systém mýtného, který vybudovala firma Kapsch také v Rakousku. V Německu bychom naopak našli místo mýtných bran satelitní technologii. NKÚ informoval, že příprava i provedení zpoplatnění daných komunikací vyšla na více než 16,4 miliardy korun, a to ke 30. září minulého roku.

„Ekonomické parametry (nákladovost a nákladová efektivnost) v období let 2007 až 2010 zatím nedosahují úrovně parametrů deklarovaných v investičním záměru. Objektivněji lze ekonomické parametry zavedení systému výběru mýtného hodnotit až po ukončení celého projektu v roce 2017, tedy po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem," znělo vyjádření úřadu. Mluvčí ministerstva Martin Novák řekl, že podle šéfa resortu Pavla Dobeše je znění smlouvy nevýhodné, ale její vypovězení je prakticky nemožné.

Podle NKÚ navíc došlo k diskriminaci, když zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému zvýhodnila mikrovlnnou technologii. Nabídky uchazečů, kteří přišli s jinými technologiemi, tak nebyly zohledněny. Dokumentace přitom obsahovala požadavek na otevřenost systému. „Ředitelství silnic a dálnic doložilo k veřejným zakázkám zadaným v jednacím řízení bez uveřejnění posudky, že předmět jednotlivých dodatků může zajistit pouze dodavatel systému. To je v rozporu s deklarovanou snahou o vybudování otevřeného systému," doplnil úřad.

Legislativní rámec pro zavedení výběru mýtného se připravuje i pro silnice nižších tříd a hotov by měl být do června. I přes finanční ztrátovost tak ministerstvo od plánu na rozšíření výběru mýtného neupustilo.