K rozhodnutí o vydání záchranného balíku došlo skutečně za pět minut dvanáct, protože Řecko musí splatit ze svého dluhu 14,5 miliardy eur do 20. března 2012, jinak by mu hrozil neřízený bankrot. Poskytnutí balíku bylo reakcí na dostatečný počet soukromých věřitelů, kteří se přihlásili k výměně řeckých dluhopisů. Byla tak splněna jedna z klíčových podmínek pro poskytnutí záchranného balíku.

Už dříve Řekové oznámili plán s investory – investoři, kteří drží až 95,7 % dluhů, nacházejících se v soukromých rukou, smění dluhopisy za nové, které budou mít delší dobu splatnosti a zároveň budou mít nižší hodnotu i nižší úroky. Pro investory to bude znamenat ztrátu 74 % svých investic, tedy téměř tří čtvrtin z částky, kterou jim Řecko dluží. Nové dluhopisy budou připraveny příští pondělí.

Podle Jeana-Claudea Junckera, šéfa Euroskupiny, jsou splněny podmínky, nutné pro uvolnění peněz ze záchranného balíku. Od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu by tak mohlo Řecko v první fázi získat 35,5 miliardy eur. Tato pomoc by měla snížit dluh ve výši 160 % HDP na 120,5 % HDP v roce 2020, což je  například hodnota dnešního portugalského dluhu.

Množí se však dohady o tom, kolik takovýchto záchranných balíků ještě bude a jak dlouho ještě bude eurozóna schopná evidentně prodělávající Řecko dotovat. Kritika se vznáší i nad hospodařením s dotacemi, které Řecko dostává už od roku 2010. Tehdy od zemí EU nakupovalo zbraně za miliardu eur a zároveň žádalo o první velký balík finanční pomoci. Stejně tak se čím dál častěji objevuje názor, že finanční injekce Řecku povedou ke snížení životní úrovně některých zemí v rámci EU a jejích obyvatel.