Jaké informace získal Cermat z letošního ročníku státních maturit?

Informace bohužel potvrzují aktuální stav vědomostí a dovedností maturantů. Zjistili jsme například, že od zkoušky z matematiky odešla část maturantů, kteří potenciálně spadají do kategorie „čtyřkařů“. Z porovnání křivek četnosti rozdělení úspěšností letošního a loňského roku lze usoudit, že na snížení podílu volby matematiky jako druhé povinné zkoušky o 6 % se podíleli právě ti, kteří měli potenciál dosáhnout známky čtyři nebo horší. Jejich přechod ke zkoušce z cizího jazyka, a to zejména k angličtině, v níž neúspěšnost stoupla o 2,5 %, vedl nepochybně ke zvýšení. Dále se potvrdilo, že žákům chybí produktivní dovednosti, schopnost aktivně řešit úlohy. Do didaktického testu z češtiny byly v souladu s katalogem požadavků zkoušky zařazeny otevřené úlohy, tedy úlohy bez nabídky odpovědí a ukázalo se, že jejich řešení je pro maturanty daleko větším problémem než pasivní zaškrtávání úloh uzavřených s nabídkou odpovědí.

Vrátil byste vícestupňovou úroveň maturit? Je šance, že by vysoké školy akceptovaly vyšší maturitu jako přijímací zkoušku?

Otázka na vrácení či nevrácení víceúrovňové maturity je otázkou o jejím cíli. Pokud je jím ověření tzv. nepodkročitelného minima vědomostí a dovedností pro účely přiznání práva na maturitní vysvědčení, nemá víceúrovňová zkouška smysl. Maturitní vysvědčení poskytuje všem držitelům stejná práva, proč by tedy na některé měly být kladeny v rámci společné části jiné nároky. Pokud by ale došlo ke změně kvalifikačních zákonů (živnostenský zákon), pak by možná začalo mít smysl o změně konceptu uvažovat. Co se týká postoje vysokých škol k akceptaci vyšší matematiky, jsem optimista. Oporou jsou mi zkušenosti ze dvou ročníků nepovinné zkoušky Matematika+, pro jejíž akceptaci v rámci přijímacích kritérií či kritérií pro přiznání motivačních stipendií se rozhodlo čtrnáct fakult. 

Jste pro povinnou maturitu z matematiky?

Jsem pro, pokud bude žák vědět, že se na jeho škole z ní bude povinně maturovat. Měl by to ale vědět nejlépe ještě před výběrem střední školy.

Nediskriminovala by ale povinná matematika humanitní školy?

Nemyslím si, že by maturitní zkouška z matematiky měla být povinná pro všechny obory vzdělání. Jsou obory, např. konzervatoře, pro které by mohla být z pohledu učebních plánů skutečně diskriminační. Naopak ve školách, v nichž je matematika nezbytným teoretickým základem aplikovaných disciplín – strojírenství, ekonomie, statistika či pravděpodobnost, považuji povinnou zkoušku z matematiky za žádoucí. Matematika je pro tyto obory jazykem poznávání.

K úpravě modelu maturit - byl byste pro mistrovskou zkoušku, o které mluvil bývalý ministr Chládek?

Některé obory nepotřebují maturitní zkoušku pro výkon povolání. Bohužel živnostenský zákon ji po nich vyžaduje. Dle mého názoru by mělo smysl vydělit školy, pro něž má maturitní zkouška jako zkouška certifikační smysl. V ostatních oborech by se pak jistě našly cesty, jak znalosti a dovednosti ověřit jiným způsobem, který lépe vyhovuje jejich odbornému profilování.

„Záleží na každé škole, jak si maturitu upraví.“

Neměla by být maturita více praktická? Řešit „skutečné“ problémy než jen křížkovat písmena? Například Tomáš Feřtek z EDUinu říká, že by student měl vyřešit nějaký komplexní problém, který by musel před komisí obhájit.

Současná uspořádání maturity tomu nebrání, protože má dvě části – společnou a profilovou. Školní (profilová) část maturity je organizována a koncipována školou a může a má ověřit vědomosti v rozsahu odborného profilu školy. Společná část je pak zaměřena na ověření minimální úrovně státem požadovaných vědomostí a dovedností z mateřského jazyka, cizího jazyka nebo matematiky napříč všemi obory. Společná část má garantovat minimální úroveň znalostí a dovedností, aby byl žákovi přiznán statut maturanta se všemi právy s maturitním vysvědčením spojená.

Z jakých předmětů/oblastí by se měla zkouška skládat? Další pohled do debaty předkládá předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Zlatuška, který říká, že by maturita měla obsahovat spíše oblasti než klasické předměty.

Maturitní zkouška má zhodnotit vědomosti nabyté v průběhu studia, ne testovat intelekt. Společná část maturitní zkoušky by dle mého názoru měla ověřit vědomosti a dovednosti v českém jazyce, cizím jazyce a matematice. Je otázkou, za jakých podmínek zařazovat povinnou matematiku, a tudíž i povinný cizí jazyk. O výběru povinných předmětů se jistě bude dále debatovat, ale podle mě zmíněné trivium patří do všeobecného vzdělání a měl by je úspěšně složit každý maturant. Pokud budeme neustále ustupovat a snižovat náročnost požadavků na dosažení určitého stupně vzdělání, budeme postupně posilovat inflaci vzdělání. Nakonec bude úroveň vědomostí a dovedností požadovaných po maturantech někde na úrovni základní školy.

Potřebujeme vůbec státní maturitu? Nevyhazujeme tím jenom peníze ze státního rozpočtu?

Určitě to není vyhazování peněz. Bez společné maturitní zkoušky bychom nezískali žádné relevantní, souhrnné a srovnatelné údaje o tom, jak vlastně naše školství vypadá. Státní maturita dává takový přehled proto, že je pro všechny stejná, srovnatelná a v maximální možné míře objektivní. Stát jako zodpovědný investor, který vynakládá na vzdělávání řádově 80 miliard Kč ročně, musí mít přece nástroje, kterými efektivitu vynaložených prostředků změří.

Kolik stál letošní ročník státních maturit? Je to úměrná cena k poměru dat, které získáme?

Informaci o letošním ročníku budeme mít až na konci roku, ale ten loňský vyšel asi na 152 milionů Kč. Důležitější je ale údaj o jednotkové ceně zkoušek a její porovnání s ostatními mezinárodními zkouškami. V rámci společné části maturitní zkoušky je ročně realizováno více než 200 000 tzv. žáko-zkoušek, tedy téměř půl milionu dílčích zkoušek (didaktických testů a písemných prací). Jedna žáko-zkouška tak vychází na cca 700 Kč. Mezinárodní zkoušky stojí pro srovnání kolem 4000 až 5000 Kč.

Nebylo by jednodušší a levnější maturovat přes počítač?

Neumím si představit, že by v jeden okamžik konali žáci test elektronickou formou. Většina škol by ekvivalentní techniku nedokázala zajistit. Stejný problém by měly i s dostatkem kvalifikovaného personálu. Navíc, testováním na počítači se nepodaří otestovat celou škálu vědomostí a dovedností, které dnes ověřujeme. V matematice je například součástí rámcových vzdělávacích programů planimetrie či stereometrie - jak bychom tyto oblasti ověřovali na počítači? Kolik žáků umí ovládat grafické procesory, které umožňují zakreslit křivky a řešit geometrické úlohy, kolik z nich zvládá zápis vzorců ve Wordu? Co bychom tím pak vlastně zjišťovali? Zkoušeli bychom schopnost ovládat matematické aparáty na výpočetní technice, nebo testovali matematiku jako takovou? Zkoušet se má, jak se učí. Až se bude vyučovat přes počítač a žáci budou na tento typ testování připraveni, pak to bude možné. S úspěchem lze pochybovat i o pravdivosti tvrzení o nižších nákladech. Seriózní, bezpečné a srovnatelné podmínky testování vyžadují dostatek kvalitních a spolehlivých počítačů včetně rezervy v podobě náhradních počítačů. Provozní náklady na udržení spolehlivé technologie spolu s časově rozlišenými náklady na pořízení lze odhadnout na řádově stovky milionů ročně. Proto si myslím, i s přihlédnutím k dalším testologickým a právním problémům, že maturita na počítačích je zatím spíše utopie než realita.

„Maturantům dělaly problém hlavně otevřené úlohy.“

Co říkáte na kauzu Jidáš? Má být otázka z Bible v didaktickém testu z češtiny?

Určitě může a navíc kde jinde by měla být, když ne v češtině. Navíc se nejednalo o otázku na přímou historickou znalost z Bible. Test se ptal na literárně-historický kontext, který byl navozený třemi indiciemi - 30 stříbrných, zrada a Iškariotský, čili na jméno považované v naší společnosti za synonymum zrádce. Otázky na historický kontext jsou součástí maturitního katalogu požadavků pro český jazyk

Na sociálních sítích se o této otázce debatovalo, ale údajně ji mnoho lidí vyřešilo správně.

Podobná diskuze se strhla kolem úlohy, ve které měli studenti vypočítat plochu rotačního kužele, který měl tvar čepice. Média mají v tomto ohledu obrovskou moc, protože se chopí jedné informace, vytrhnou ji z kontextu, a ta si pak žije vlastním životem. Stává se to téměř každý rok, že někdo rozvířil mediální diskuze kvůli konkrétní úloze. Všechny po nějaké době odezní. Na druhé straně autoři testů nejsou neomylní, proto je kontrole validity věnována maximální pozornost. Všechny testy jsou kromě vnitřní několikastupňové kontroly podrobeny závěrečné validaci komisemi složenými z nezávislých odborníků na jednotlivé zkušební předměty a testologii. Každý však ví, že se nelze zavděčit všem lidem, proto lze očekávat, že se podobné diskuze povedou i v příštích letech.

V minulých letech si zase studenti stěžovali na moc dějepisu, protože didaktický test se ptal, do jakého období 20. století patří Milada Horáková.

Otázka na historický kontext je pouze jedna v celém didaktickém testu a jak jsem již uvedl, je zařazována zcela v souladu s katalogem požadavků zkoušky. Soulad všech testů s katalogy byl potvrzen nezávislými komisemi.

Chystá Cermat nějaké změny maturit do příštích let?

V tuto chvíli nechystáme. V dubnu 2014 byl vydán katalog požadavků společné části maturitní zkoušky pro rok 2016. Ten je zatím považován za kvalitní, trvalý základ pro maturitní zkoušky v dalších letech.

Jiří Zíka (1953) vystudoval Mechanizační fakultu Vysoké školy zemědělské a poté deset let vyučoval v pozici odborného asistenta teoretickou mechaniku a termodynamiku. Od roku 1989 působil v soukromém sektoru jako předseda představenstva a finanční ředitel. V Cermatu pracuje od roku 2008, naposledy jako výkonný ředitel a šéf Sekce logistiky a bezpečnosti maturitní zkoušky. V čele úřadu stojí od června 2012, kdy nahradil Pavla Zeleného, který skončil kvůli problémům s maturitami.