„V roce 1998 byly na vysoké školy převedeny majetky, s nimiž v podstatě nejde nic dělat, nelze je prodat, spekulovat s nimi a podobně. V tomto nastavení by se mohly objevit skupiny, které budou mít ambice majetek univerzit vyvést,“ prozradil serveru Aktuálně.cz předseda Studentské komory Rady vysokých škol. Obává se, že tato dosazená část rady bude mít velmi silnou pozici při různých projednáváních. Navíc je minimální počet členů rady devět osob, usnášení schopná je již v pěti a přijímá rozhodnutí nadpoloviční přítomnou většinou, v některých případech tedy stačí pouhá třetina hlasů.

Už nyní má soukromý sektor silný vliv na politické dění a tlačí na univerzity, aby nepublikovaly práce v jeho neprospěch. Za připomenutí stojí kauza okolo firmy Syner, kterou ve své práci jeden z doktorandů Univerzity Karlovy nařknul ze silného propojení s libereckým zastupitelstvem na základě množství zakázek, které firma získala. Její reakce směřovala na samotného rektora univerzity a požadovala reakci. V opačném případě hrozila poškozením dobrého jména fakulty s využitím svých vztahů s ostatními společnostmi.

Redakce serveru Aktuálně.cz tak přišla na další z úskalí, které přináší plánovaná reforma školství. Nejen, že se omezují práva a pravomoci akademických orgánů jako je akademický senát, celé veřejné školství může být majetkově rozebráno zájmovými skupinami napojenými na politické struktury. Výsledný efekt by byl v poskytnutí dalších možností, jakým způsobem a za jakým účelem lze podplácet a korumpovat, tedy podpora jevů ve společnosti, kterým tato vláda slíbila předcházet a zamezovat.