Řekové mají hluboko do kapsy a jejich velmi početné rodiny si neví rady. Kvůli tomu zůstala malá Anna ve školce se vzkazem: „Nemám žádné peníze, nemohu ji vychovávat. Nevrátím se pro ni. Annina matka.“ A mnoho dalších rodičů dává své děti do SOS vesniček. Stydí se za to, ale mnozí už nemají ani na chleba. Říkají, že pro „vybrané“ děti bude lepší, když budou tři čtyři roky v nějakém sociálním zařízení. Jsou ovšem i tací, kteří své dítě nechají ležet na prahu nemocnice.

Toto je velmi závažný problém a těžko říct, zda-li je to rodičovská bezohlednost, nebo velké dobrodiní. Titulek hlásající, že se řekové zbavují svých dětí, zní dost šíleně. Vybaví se vám masové vraždění. Takže váš první pohled a názor na tuto věc, rozhodně nemůže být kladný. Pokud si ale přečtete článek a zjistíte, že to není brutální zbavování se, ale přesun do různých sociálních zařízení, v tu chvíli je váš názor právě na tom diskutovaném rozhraní.

Představa, že vlastní krev dáte do nějakého ústavu, je mi dost proti srsti a na první pohled ji vylučuji. Ovšem nic není jen černé, nebo bílé, a proto musím přihlédnout k tomu prázdnému bankovnímu účtu a uznat, že děti dostanou mnohem lepší stravu i obecné potřeby k životu v nějáké SOS vesničce než v krachující rodině. Ale ani toto není samozřejmé jediné a nejlepší řešení. Dětem byde chybět rodičovská láska, velký počet „odevzdaných“ dětí vyčerpá kapacituz spásného zařízení, a proto ani zde dítěti nemusí být hej.

My rozhodně nemůžeme jejich konání soudit a nemá smysl se touto skutečností široce zabývat. Můžeme ale zjistit, jak finančně nestabilním rodinám pomoct.