Na soud se totiž obrátila žena, která chtěla porodit doma své třetí dítě. Byla zdravá a všechna vyšetření měla v pořádku. Nemohla ale sehnat porodní asistentku, proto požádala nemocnici, aby jí nemocniční porodní asistentku poskytla. Nemocnice to odmítla s odůvodněním, že v souladu s platnými standardy poskytují zdravotníci péči pouze hospitalizovaným pacientům.

Ve svém verdiktu Městský soud v Praze odkázal na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Podle toho mají ženy právo na volbu místa porodu a stát má povinnost zajistit k tomu odpovídající podmínky. Ale ani po tomto rozhodnutí ministerstvo zdravotnictví a gynekologická společnost nepodporují plánované porody doma. Stále argumentují bezpečím pro rodičku i novorozené dítě. Jak uvedl prezident České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák, i když soud rozhodl, že se má poskytovat a plánovat poskytování péče non lege artis, je to jeho rozhodnutí, ale že by to změnilo jejich zásadně negativní stanovisko k domácím porodům, to se nedá předpokládat.

V Česku většina porodních asistentek pracuje na porodních klinikách. Skupina asistentek, která prosazuje porody v domácím prostředí, se snaží dosáhnout toho, aby vedení domácího porodu stát uznal a zdravotní pojišťovny jim za to platily. Teď si ženy porodní asistentku pro porod doma platí samy. Ministerstvo zdravotnictví ale v tuto chvíli o změně zákona neuvažuje. Jak uvedl mluvčího ministerstva Vlastimil Sršeň, primární je zajistit bezpečí pro matku a novorozené dítě.