Myšlenka odlehčení českým věznicím spočívá v přesunutí pravomoci předčasně propustit vězně, kterou mají nyní soudy, na ředitele věznic. Vězni by zároveň mohli žádat o podmínečné propuštění ne jednou do roka, jako nyní, ale jednou za půl roku. S návrhem přišli koaliční poslanci a podle jednoho z autorů novely – Pavla Staňka z ODS – je to v zahraničí standardní model.

Ředitelé věznic v současné době pouze píší na vězně posudky, které musejí vyhotovit ke každé žádosti o podmínečné propuštění a které pak projednává soud. V dokumentu shrnují, jak se vězně podařilo napravit, jak se ve vězení chová. Konečné rozhodnutí o propuštění bylo ale vždy na soudcích. Novela, která by mohla znamenat úsporu v řádu několika stovek milionů, by se dotýkala několika tisíc odsouzených, kteří byli posláni do vazby za nezávažné činy.

Dobře myšlený návrh bohužel může přinést i zcela zásadní negativa. Vězňům s maximální horní hranicí pěti let umožní, aby se snáze dostali z vězení na svobodu již po odpykání poloviny trestu.

Oproti soudcům, kteří nejsou v tak úzkém kontaktu s vězni, hrozí u ředitelů věznic, že nebudou tolik objektivní, a tedy by mohlo být snazší „okouzlit“ je dobrým chováním. Na svobodu by se tak mohli dostat vězni, kteří reálně nejsou schopni vést život bez páchání zločinů. Například pachatel znásilnění by se tak mohl po dvou a půl letech dostat ven a – jak je bohužel u sexuálních agresorů časté – čin by mohl brzy zopakovat. Naskýtá se otázka, zda je myšlenka předat pravomoc soudců do rukou ředitelů věznic skutečně krok správným směrem.