Speciální pedagogika – pomáhající profese s širokým spektrem uplatnění, kterou nelze dělat „pro peníze“. „Často se setkávám s tím, že tento obor přicházejí studovat třeba úspěšní manažeři, kteří po 35. nebo 40. roce života hledají něco, co by je naplňovalo,“ říká PaedDr. Jarmila Klugerová, Ph.D., vedoucí Katedry speciální pedagogiky Univerzity Jana Amose Komenského Praha (UJAK).  Absolventi tohoto oboru na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha jsou přitom velmi úspěšní a uplatnění nacházejí opravdu na mnoha místech – třeba i na misích v Amazonském pralese.

Na UJAK právě skončily Státní závěrečné zkoušky, jak hodnotíte jejich průběh?

Státní závěrečná zkouška je vlastně vyvrcholením akademického snažení studentů. Snažíme se, aby atmosféra byla příjemná a nikoliv stresující, vnímáme zkoušku opravdu jako shrnutí práce za celé tři roky v případě bakalářského studia, nebo dva roky v případě navazujícího magisterského studia. Pozoruji rozdíl mezi „prezenčními“ a „kombinovanými“ studenty. U prezenčních studentů, v případě, že si nejsou odpovědí stoprocentně jisti, bývá vidět váhání, které zpravidla zmizí s případnými doplňujícími otázkami. U odpovědí studentů kombinovaného studia lze pozorovat mistrné zakomponování využití zkušenosti z praxe. Studenti prezenčního studia mívají větší přehled o teoretické stránce věci, naopak otázky zaměřené například na terapie přímo vyzývají ke zúročení zkušeností z praxe.  Úspěšnost studentů se letos pohybovala na úrovni předchozích let, přičemž letošní ročník byl pro některé studentky a studenty značně stresující kvůli povodním, které v té době právě nastaly. Pro ty, kteří byli z povodňových oblastí, jsme se snažili připravit co nejlepší podmínky, například jsme jim vycházeli vstříc ohledně harmonogramu pořadí zkoušení – vzali jsme je například první na řadu a dále jsme byli připraveni poskytnout krizovou intervenci. Nicméně  právě tyto studenty často velmi podporovalo okolí, ať už spolužáci z ročníku, nebo i například sousedi, rodina, jejíž členové je často i doprovázeli. Vyhlašování výsledků tak bylo často velmi emotivní a svědčilo o tom, že studenti brali své studium velmi vážně a zodpovědně.  Obor Speciální pedagogika opravdu není o penězích, ale je to v pravém slova smyslu poslání a člověka  velmi naplňuje.

Jaký typ lidí tedy speciální pedagogiku vlastně chodí studovat?

Je to různorodé.  U prezenčních programů je pro studenty atraktivní zejména určitá transoborovost – speciální pedagogika zasahuje do filosofie, medicíny, etiky, psychologie...  Tito studenti jsou často humanitně zaměření, často děti z lékařských nebo učitelských rodin. Hlásí se k nám po střední škole  zdravotní sestry nebo učitelky mateřských škol, mladí lidé, jejichž středoškolská studia zkrátka už směřovala k nějaké pomáhající profesi. Nebo naopak jsou to studenti z plně odlišných oborů, které speciální pedagogika láká svou atraktivností. U studentů kombinovaného studia si dělám takový soukromý průzkum, kdy se jich ptám, co je ve věku 35 let nebo i 40 a výše motivovalo k dalšímu studiu. Je zajímavé, že motivem je mnohdy snaha o nějaké bilancování, které přichází v určitém věku. Tito lidé často vykonávali třeba velmi dobře ohodnocenou manažerskou funkci, která je ale osobnostně nenaplňovala. Vidí ještě velký kus života před sebou a odhodlají se profesní i často osobní život zcela změnit. Jdou v tomto věku dále studovat i přesto, že jim na první pohled nic nechybí. Dobrý osobní pocit a výsledky z práce jsou tak velkou motivací. Další motivací může být i změna dosavadní profesní cesty. Jedná se již o špatnou volbu střední školy, kdy tito lidé často šli třeba na technické nebo ekonomické obory, ty vystudovali a po čase zjistili, že to vůbec nemohou nebo nechtějí dělat. Speciální pedagogiku lidé nestudují kvůli titulu, je to studium vcelku náročné, ale velmi zajímavé. Studenti si ho volí proto, že chtějí někomu odborně pomoci, že je práce s osobami s jinakostí láká nebo je to pro některé výzva pomoci jiným dosáhnout cíle.

Kde se tedy absolventi nejčastěji uplatní?

Uplatnění je opravdu široké. Samozřejmě prioritně spočívá v oblasti speciálního školství, čili ve školách pro žáky se sluchovým, zrakovým, tělesným postižením, chronicky nemocné atd. Dále je to oblast  poruch chování, zde se mohou uplatnit v organizacích  pro osoby závislé na návykových látkách, ve výchovných, diagnostických ústavech, v dětských domovech... Pak jsou to pracoviště, které se zabývají problematikou komunikačního systému. V této oblasti naši absolventi bakalářského programu mohou působit jako logopedičtí asistenti. Dále se jedná o pracoviště zabývající se poradenstvím a intervencí  osob s poruchami a vadami zraku, sluchu atd.. Můžeme sem zařadit i pracoviště v oblasti sociální práce a práce se seniory. Absolventi pracují jako manažeři vzdělávacích a sociálních oblastí, působí v neziskovém sektoru, v nejrůznějších nadacích a humanitárních organizacích,  vyjíždějí na nejrůznější zahraniční mise... zde všude mohou uplatnit svou kreativitu, empatii a vyvinutou schopnost zvládat stres. Mám samozřejmě vždy radost, když se studenti dále uplatňují ve svém oboru, nicméně mám vypozorováno, že i když naši absolventi jdou mimo tento svůj obor,  jsou často velmi úspěšní.

To zní velmi zajímavě. V čem je  specifické již samotné studium?

Realizujeme klasické strukturované studium. Studium je rozděleno na tříleté bakalářské a dvouleté magisterské. V prvním ročníku bakalářského studia SPPG - vychovatelství začínáme takzvaným univerzitním základem, kdy stavíme základní pilíře celého oboru, a tedy vycházíme z filosofie, psychologie, etiky..., ve druhém ročníku se začnou větvit jednotlivé specializace, přičemž chceme studenty seznámit se základy všech specializací - disciplín v oblasti speciální pedagogiky. Tato problematika se přitom dělí nejen podle jednotlivých druhů a typů postižení, ale také podle věkové struktury – v současné době je trendem posun zájmu speciální pedagogiky i do dospělého věku. Speciální pedagog tak pracuje s klientem od narození až po seniorský věk. To je poměrně nový trend, dříve se speciální pedagogika soustředila zejména na školní a předškolní prostředí. Přitom se velmi jasně ukazuje nutnost tohoto celostního přístupu. V seniorském věku mají lidé  často snížené kognitivní schopnosti, s věkem přibývají další handicapy... Tomu všemu tedy odpovídá i struktura studia. Zajímavé je určitě i zaměření směrem k multi - interkulturalitě – Česká republika je otevřena práci  s menšinami, cizinci a jinými kulturami. Důležité jsou i předměty zaměřené na autoregulaci ve speciální pedagogice, díky nimž se studenti naučí lépe chránit například proti syndromu vyhoření, který je u této profese velmi častý, dále si nacvičí  různé relaxační a léčebné mechanismy. Nicméně studium je opravdu pestré – další předměty se orientují částečně i na právní problematiku, problematiku neziskového sektoru, sociální práci a podobně. K tomu přistupují samozřejmě i volitelné předměty, které si student volí podle své specializace.

To je tedy teoretická rovina, jaké je propojení s praxí, na níž UJAK hodně staví?

Na UJAK  je zaveden systém praxí již od prvního ročníku, přičemž studenti  z praxe vypracovávají zápočtovou práci, kde je přesně stanoveno, jakými nástroji, včetně například fotografií nebo grafů, mají svou zkušenost z praxe reflektovat. Díky tomu si z praxe odnášejí opravdu důkladnou průpravu. Univerzita má smluvní zařízení praxí, přičemž těchto zařízení je celá škála proto, aby bylo možné pokrýt všechny oblasti, na které se speciální pedagogika soustředí. Studium je přitom zaměřeno skutečně prakticky: v prvním ročníku si studenti praxi volí sami dle svého profesního zájmu, ve druhém je povinnost výběru mezi psychopedickým nebo etopedickým zařízením. Studenti výběrově skládají státní závěrečnou zkoušku buď z psychopedie nebo z etopedie, a proto chceme, aby se s touto problematikou potkali všichni povinně i v praxi. Ve třetím ročníku už si student volí praxi podle své specializace.

Při bližším pozorování aktivit vaší katedry je třeba konstatovat, že je opravdu živá a pořádá i řadu dalších akcí nad rámec běžné výuky...

Ano, o to se snažíme.  Katedra samozřejmě pořádá nejrůznější odborné semináře a konference, kde se často setkávají absolventi, vyučující, studenti i přední odborníci z terénu. Máme s tím velmi dobré zkušenosti, vždy následuje bohatá diskuse, které necháváme značný prostor, aby si všichni zúčastnění mohli vyměnit zkušenosti a poznatky z terénu, praxe i teoretické sféry. Za tyto akce mohu zmínit například mezinárodní vědeckou konferenci Rodina ve II. decénniu 21. století, nejrůznější projekty, v nichž jsou zapojeni studenti magisterského a doktorského programu – například v rámci spolupráce s městskou částí Praha 3, kde je unikátní integrační centrum Zahrada, kde naši studenti pracují s dětmi s nejtěžšími druhy kombinovaného postižení. Odborníci tohoto centra pak připravují specializované semináře pro naše studenty. Dále máme projekty zaměřené na syndrom týraného a zneužívaného dítěte – na jeden z těchto projektů jsme nyní získali grant. Ucházíme se samozřejmě i o další granty z oblasti našeho profesního zájmu. Naši studenti působí i na různých misích: měli jsme studenty i v amazonském pralese, kde pomáhali tamním obyvatelům, kteří měli nějaký handicap, hodně jich bylo např. se sluchovým postižením, jak si vzpomínám.  Jak vidíte, život studentů i pracovníků katedry je velmi pestrý. Snažíme se také, aby  bylo studium přístupné všem vážným zájemcům – z tohoto důvodu máme také na univerzitě  zřízeno Akademické poradenské centrum UJAK, na něž se mohou obracet studenti, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, dále zájemci o studium i naši studenti, kteří potřebují např. studijní, profesní, psychologické a další poradenství.