Podnět ke zrušení paragrafu z trestního řádu podal Obvodní soud pro Prahu 6. Tento paragraf kritizoval Ústavní soud už v březnu, bez návrhu na jeho odstranění ho však nemohl zrušit. Přijetí zákona o elektronické komunikaci si přitom původně vyžádala Evropská unie a měl sloužit k boji proti terorismu.

Ústavní soud poukázal na protiústavnost paragrafu a jeho zasahování do soukromí jednotlivce. Chybí garance zachování základních práv a vyšetřovatelé se k získávání informací od operátorů uchylují čím dá tím častěji. V zákonu chybí hlavně mantinely pro užívání  informací, které se týkají hlavně dat o tom, kdy a komu uživatel telefonoval (samotný obsah konverzace není zaznamenáván) či jaké internetové stránky si prohlížel.

Údaje museli operátoři uchovávat po dobu půl roku a policie je mohla na vyžádání použít. Samotné uchovávání údajů Ústavní soud nezakázal. Vláda nyní začne pracovat na úpravě zákona tak, aby nebyl přístup k datům tak samozřejmý a aby mohla policie údaje využívat pouze při vyšetřování závažných trestných činů.

Policie potřebuje údaje od mobilních operátorů hlavně pro vyšetřování pohybu podezřelých osob  během páchání trestného činu. Z tohoto hlediska je uchovávání údajů jistě prospěšné. Nicméně představa, že operátoři uchovávají informace o tom, s kým jsme před půl rokem mluvili a kde jsme se přitom nacházeli, může být poměrně děsivá. Obecně samozřejmě platí, že kdo má čisté svědomí, nemusí se bát, ale je otázkou, jestli je usvědčení několika zločinců omluvou pro narušování soukromí mnoha dalších lidí – porušuje naše práva nebo nás chrání před zločinci? Doufejme, že brzy dojde ke zpřísnění zákona a nebudeme se muset takto ptát.