Martin Schibbye a Johan Persson byli v červenci zajati během přestřelky mezi vládními sílami a bojovníky tzv. Ogadenské národněosvobozenecké fronty (ONLF), kterou vláda Etiopie považuje za teroristickou organizaci. ONLF operuje na území  Ogadenu, v oblasti obývané hlavně etnickými Somálci, kteří se snaží odtrhnout od Etiopie a vytvořit nezávislý stát. Vláda nepovoluje zahraničním novinářům vstup do Ogadenu a podle obhajoby se proto Švédové rozhodli spolupracovat s ONLF, která je do oblasti mohla dostat. Měli zde v úmyslu pracovat na reportáži o švédské ropné společnosti Lundin Petroleum.

Podle etiopského soudu se obhajobě nepodařilo prokázat, že novináři nejsou úzce napojeni na teroristickou organizaci nebo že nebyli vycvičeni pro zacházení se zbraněmi, svůj rozsudek pokládá za podpoření snahy „naplnit náš cíl – mír a bezpečí“, jak podle agentury AP uvedl soudce. Obžaloba pro novináře původně požadovala osmnáctiletý trest odnětí svobody, který však soud zmírnil na jedenáct let. Oba Švédové si zatím nechávají čas pro možné odvolání.

Postup etiopských úřadů kritizuje nejen švédská diplomacie, ale i organizace bojující za lidská práva, například Amnesty International. Znovu se tak otevírá věčně aktuální otázka, kde přesně je hranice mezi investigativní prací novinářů a nezákonnou činností.  Novináři se často snaží dostat do špatně dostupných oblastí a informovat o nových, důležitých tématech, která pro mnoho lidí nemusí být příjemná, a zároveň se pohybují na hraně zákonů. Současná cena informací je nicméně vysoká, a proto bývá v takovýchto situacích také vysoká cena, kterou za informace platí sami novináři.