Čím blíže jsou parlamentní volby, tím více se stupňuje tlak íránské vlády na své potencionální konkurenty. Jsou zatýkáni odpůrci režimu z řad studentů, právníků a novinářů. Také internetová média podléhají stále vyšší cenzuře. V íránských internetových kavárnách byly nainstalovány kamery, aby mohla vláda shromažďovat data o zákaznících a jejich aktivitách na internetu. Zablokovali také řadu internetových stránek, které jsou podle íránských úřadů závadné.

„V Íránu teď riskujete, jestliže vykročíte z úzkých hranic, které jsou pro místní úřady sociálně a politicky přijatelné. Do věznice se můžete dostat za to, že založíte novou skupinu na internetu, že vytvoříte nevládní organizaci nebo kritizujete zavedené poměry,“ komentovala situaci Ann Harrisonová z Amnesty International.

Letos se voleb nezúčastní reformní křídlo, které v roce 2009 organizovalo protesty. Je tedy pravděpodobné, že volby bez větších problémů vyhraje konzervativní křídlo. To má největší podporu na venkově a v chudších částech měst. Reformní křídlo, jež stálo za prezidentskými volbami v roce 2009, se z velké části nemůže voleb účastnit. A zbylá část strany účast odmítá na protest proti nerespektování svobodného hlasování a podjatosti voleb. Nic tak nenasvědčuje tomu, že by vláda konzervativního křídla, trvající již osmým rokem, měla skončit. Ve volbách jsou hlavními kandidáty lidé z táborů prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Větší oblibě se budou patrně těšit lidé z tábora Chameneího. Prezidentu Ahmadínežádovi jsou totiž dlouhodobě připisovány ekonomické problémy země a íránský parlament si ho pozval, aby sezodpovídal z dlouhého seznamu obvinění. Kromě ekonomické situace bude muset odpovídat na otázky ohledně směřování domácí a zahraniční politiky. I přes to je patrné, že k žádným zásadním změnám v zemi nedojde a na svobodné volby íránští občané budou muset dále čekat.