Protesty v ulicích Athén vypukly v neděli ve večerních hodinách a zúčastnilo se jich na 80 000 lidí. Jednalo se tak o největší akci od samého zahájení řeckých nepokojů. Část demonstrantů se střetla s policií, hořelo na 50 budov, přes 100 lidí bylo zraněno. Důvodem protestů opět byla chystaná úsporná opatření, o nichž se právě chystal jednat řecký parlament. Ten poté v noci balíček přijal.

Vláda chce neúnosně zadlužené zemi zajistit slíbený druhý záchranný úvěr ze zahraničí ve výši 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). Předtím ale musí Řecko podstoupit nepopulární a drastické změny v podobě nových zákonů. Pouze sliby už Evropě nestačí, jak v neděli prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Za Německo, které je hlavním poskytovatelem peněz na záchranu, prohlásil, že Řecku rádi pomohou, peníze v něm však nesmějí mizet jako v „černé díře“.

Přijatá opatření by do tří let měla zajistit odmazání 100 miliard eur z řeckého dluhu, podle požadavku eurozóny letos musí navíc Řekové ve státním rozpočtu uspořit dalších 325 milionů eur. Kdyby bývala vláda balík škrtů nepřijala, bankrot by zemi hrozil možná již příští měsíc. 

Řecký premiér Lukas Papadimos při svém projevu ve Sněmovně vyzval poslance, aby nová opatření přijali. Prohlásil, že je to pro stát jediná možnost, jak se vyhnout bankrotu. Násilí v ulicích odsoudil s tím, že nemá v demokracii místo a že jej odmítá tolerovat. Nepřesvědčila jej ani generální stávka, která v zemi probíhala v pátek a v sobotu z důvodu nesouhlasu odborů s dalšími úsporami. Ačkoliv shoda poslanců na přijetí škrtů nebyla stoprocentní, to, že k ní došlo, považuje Papadimos za úspěch.

Ačkoliv tato krize je spíše otázka pro ekonomické odborníky, není tak těžké si uvědomit, že škrty pokryjí jen zlomek státního dluhu a řeckých potřeb. Premiér Papadimos věří, že zemi se nejen podaří nalézt cestu ven z krize, ale že od roku 2013 začne opět hospodářsky růst. Nezbývá, než sdílet jeho optimismus a doufat, že řecká krize nepřinese ekonomickou krizi celé Evropě.