O vydání rozhodoval výbor Státní rady britské královny proto, že stále ještě zůstává poslední soudní instancí pro některé z bývalých britských kolonií, mezi které patří i Bahamy. Výbor své rozhodnutí zdůvodnil jednoduše: Kožený se podle něho nedopustil zločinů, které umožňují vydání. Dalším důvodem bylo, že odvolání nespadá do jeho jurisdikce, a tudíž se vrací bahamským úřadům.

Viktor Kožený, finančník českého původu, je v USA podezírán z uplácení při pokusu o privatizaci průmyslu v Ázerbajdžánu. Američtí investoři vložili do privatizace prostřednictívm Koženého 350 milionů dolarů a jejich cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar. Jenže stát firmu neprodal a investice tak pozbyly svou hodnotu.

České Ministerstvo spravedlnosti žádá o vydání Koženého stejně jako USA. A také neúspěšně. Koženému se v České republice podařilo pohádkově zbohatnout během kupónové privatizace, dokonce se stal jakýmsi jejím symbolem. V roce 2011 byl odsouzen k deseti rokům odnětí svobody  za spoluúčast na zpronevěře majetku ve výši 16 miliard korun.

Zajímavé je Koženého vyjádření k obvinění z USA. Nepokrytě přiznává, že skutečně uplácel, nicméně se hájí tím, že se na něho, jako na cizince, v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly americké protikorupční zákony. Celá záležitost tak působí absurdně. Kožený se do privatizace pustil již s úmyslem, že bude uplácet, protože si byl vědom toho, že se mu nic nestane, což samo o sobě rozhodně nezní jako fér jednání. Přesto nejsou dostupné žádné prostředky, které by jej donutily zpovídat se ze svých činů, ať již v USA, nebo v České republice. O vydání Koženého budou nyní rozhodovat opět bahamské úřady, které již žádost zamítly.