Nesledování českého zpravodajství považuji za nutnost každého správného pseudointelektuála. Dále i vymezování se vůči Hruškově chlebometání, pivochlemtání, levnovaření a jiným extempore této udavačně činné malvice. Zmiňme ještě psíky s nožičkami, děti bez nožiček, babičku s nůžkami v zádech a plačící vnučku, která se (bůh ví proč!?) k vraždě nechce vyjádřit. I kyd jí kameru do xichtu, ať lid vidí její informacemi překypující plačící očka. Správný reportér pro reportáž i přes mrtvolku skočí. To vše za hudebního podkresu servírovaného plebsu hudbymilovnému. Přepínáním si člověk stejně moc nepomůže! Pouze zví, že Koperníkovy myšlenky stále žijí a rotující moderátorky kol stolů a vypastelkovaných grafů, jsou důkazem na moutěkutě, že vše krouží kol ředitelovy řitě. Než vypneme, zjistíme, na co dívat se nebudeme a jak žijí lidé s krví šumivější, než je šampaňské, kvůli kterému zaprodávat vybotoxovanou pleš patrně stojí, a kdo se bojí, je v tom hnoji, zřejmě, stejně. Máš to marný, jsi slavný. Nu jedeme dál, neb bez našich kamer by ti lidé snad ani neumřeli.

Noviny nečte nikdo, ani ti, kteří si je ze setrvačnosti a sentimentu kupují. Lidovky se mi vrší do hradeb starých, že mám pocit budovatele papírového Jericha. Zprávy prefabrikované, komentářům nerozumí ani sami autoři a vše smrdí potem a ukoptěností každodenního blití písmen. Literární časopisy nezajímají ani samy literáty, neb ti sami sotva stíhají přečíst to, co po večerech sami sepsali. Výtrysk slov pro tucty časopisů, knih a internetových fór, kterými nafukují nečtený obsah a budují Potěmkinovy vesnice z hor načančaných blábolů. Vivat! Máme 40 stránek! A 100! A 500! A 1000! Pojďme si koupit rohlík! Hospodářkám málokdo rozumí, a kdo jim rozumí, raději je nečte. MF bulvarizuje pokradmu, ale svižně a nadpisy řvoucí alá mňůzikýlová Nova hovoří za vše. Časopisy tloušťkou děsí už ve výloze, a dohrabe-li se čtenář k hlavnímu článku během půl roku, může být hrd. Stejně z toho všeho ví prd. Kvalitní novinařinu stejně dělá jeden ze sta a toho stejně vyhodí, neb ho nikdo nečte nebo mu nerozumí. Fanfáry! A probrousit novinky coby každodenní chleba přežvýkané tuposti. Radosti tohoto světa, rychle, svižně, nesložitě. Knihy raději zapalme, redaktory z oblasti kultury a podobných blbostí vyházejme, internet stačí! Vše zvládne jeden chlapík s google překladačem a trochou fantazie. Komentáře, glosy, fejetony! K čemu? Noviny stejně rozdávají zadarmo na každém rohu. To je zdroj nových pravdivých informací! Kdyby noviny nehořely, nikdo by si je stejně nekupoval.

Člověk sám usedl v té Jobově bažině tláskaviny, dokud se nestane padouchem prázdného nic neříkajícího, bezobsažného kušnění, kterého jste právě svědky. A jelikož je cynismus posledním povzdechem chorých, slabých a retardovaných, ví čtenář s kým má tu čest! Není cesty zpět ani ven, a nezbývá nám, než pomazaní marmeládou v jámě vyčkat na mravence a v litaniích k nebi číst mezi řádky poslední zbytky zdravého rozumu. Neb ti horší už zešíleli. A mrkev nikdy nebyla hráškovatější! Chá!