Bylo to o podzimních prázdninách. Čekal jsem u kina na Flóře. Za zády se mi mihalo zhruba 20 dětských postaviček. Celé šťastné se zakusovaly do hamburgerů, chřoupaly přesolené hranolky a sosaly kolu. Jiné vesele hupkaly v dětském koutku. Když vynecháme ten křik a šum, přítomný všude, kde jsou děti, tak to byla vlastně taková příjemná idylka.

Něco se mi však nezdálo. Dámy družinářky (patrně ze soukromky, když to bylo o prázdninách) vpovzdálí degustovaly fastfooďáckou kávu a nejevily přílišný zájem o tu halasnou skrumáž. Hlavně že je kávička zadarmiko, když jim sem přivedeme tolik nenažraných blbečků, kterým maminy daly přehnaně tučné kapesné – přeci na svých ratolestech nebudeme šetřit! Penízky se sypou, kávička šmakuje, vlastně taková příjemná idylka.

Před touto tučnou výživou jistojistě byla děcka na nějaké té pohádkové slátanině. Kapesné se valí z kapes, stejnak jak popcorn z automatu, do toho količka a nachos ve výhodném dětském menu. Jen dětičky papkejte! Občas družinářka vyvede zlobivé poblinkanče na záchod, však ono se to časem naučí. Blitečky jsou nejlepší školou života! Proč bychom je omezovaly? To se nepatří, to se nedělá. Ať si papká kdo chce, co chce. V nejhorším ho vyvedeme, anebo ne, vždyť ta uklízečka je Ukrajinka pyzdatá, tak ať se činí, ne?! Sedíme, koukáme na film, vlastně taková příjemná idylka.

A zrovna když se zakusuji v nedaleké cukrárně do chlebíčku, vidím, jak se to sem ke mně žene. Tlupa malých děcek, jejichž žaludky jsou nesmrtelné a nějaké to blití je nezastaví před ničím. Družinářkám evidentně nestačila kávička a jdou si ještě pro dortík se zmrzlinkou. A už to jede! Dorty, chlebíčky, pamlsky, zmrzlina, limonáda! Dětičky se radují. Družinářky s nezaujatým výrazem a mírným povzdechem nenávisti požírají zákusky. Čas s nimi se nějak zabije, dortík šmakuje, vlastně taková příjemná idylka.

Chvíli jsem přemýšlel o tom, že člověk s pochybnou náturou se v určitém věku dostane do bodu, kdy musí nenávidět svou práci, ať už je jakákoli. Ty děti mají evidentně smůlu, ne každý vychovatel je takový, ale za tu almužnu co dostávají, se jich objevuje více, než je zdrávo. Výchova rodičů, pokud nějaká je, padá vniveč. Děti pod takovouto taktovkou mění se v nádhernou neurvalou zvěř, perfektně vypasenou, vhodnou na porážku. Krásně se nám zakulatí, neb školička jim k tomu dopomáhá již od útlého věku. Hlavně že je kávička a dortík, aneb zdravá výživa hadr.