Doposud měl majitel vyvlastňovaného pozemku jistotu, že obdrží náhradu ve výši alespoň 420 korun za metr čtvereční. Taková praxe se ale možná již brzy stane historií, novela zákona totiž upraví způsob, jakým bude výše náhrady za vyvlastnění stanovena.

Návrh ceny by se měl nově řídit skutečným stavem pozemku v době jeho ocenění. „Jde o změnu podmínek vyvlastnění, tedy podrobnější úpravu toho, jak získat potřebná práva dohodou a vyvlastnění tak předejít," řekl předseda vlády Petr Nečas.

Návrh také oddělí vyvlastnění a stanovení náhrady. Tím by se měly omezit průtahy při dopravní výstavbě. Pokud tedy jedné ze stran nebude výše náhrady, kterou stanoví soud, vyhovovat a proti rozhodnutí se odvolá, na samotné vyvlastnění ani zahájení stavby to nebude mít vliv. Tímto krokem chce vláda bojovat s majiteli, kteří se nemohli dohodnout s úředníky, a tak i roky zdržovali výstavbu důležitých částí dálnic. Typickým příkladem by mohla být kauza Ludmily Havránkové, která vedla o ceně pozemků spory dlouhých sedm let. Poté pozemky prodala za 90 milionů, takže k vyvlastnění nedošlo.

Nečas vidí problém ve spekulantech, kteří pozemky pod plánovanými dálnicemi vykupují, aby na nich vydělali. Právníkům se ale nelíbí, že by byl stát příliš zvýhodněn. „Celá věc se ještě více zkomplikuje a posílí se spekulace s cenou pozemků," domnívá se místopředseda ústavně-právního výboru Stanislav Grospič.

Na dnešním programu vlády bylo i zpřísnění novely zákona o insolventních správcích, které bylo přijato. Uchazeči o tuto práci tak například budou muset mít minimálně tři roky praxe v této oblasti a náhradní i opravné termíny zkoušek si budou platit sami. Úpravou zákona ztratí majitelé pozemků garanci minimální hranice jejich ceny, což se jim asi líbit nebude. A kdo bude chtít s pozemky spekulovat, cestu si k tomu ve většině případů stejně najde.