Drobné krádeže, rušení nočního klidu, nabízení prostituce na veřejném prostranství, ale i popíjení alkoholu nebo žebrání. To všechno jsou důvody, které by mohly obcím umožnit vykázat jejich pachatele, kteří v obci nemají trvalý pobyt. Vrátit by se mohli až po třech měsících. „Je třeba ochránit občany, kteří jsou okrádáni, fyzicky napadáni a nikdo je nechrání,“ řekla k návrhu Řápková. Ta návrh předložila se svými kolegy Zbyňkem Stanjurou z ODS, předsedou poslaneckého klubu TOP 09 Petrem Gazdíkem, Martinem Vackem a Janou Suchou z Věcí veřejných. Novela zahrnuje i dobu nočního klidu. Ten potrvá od 22 hodin do 6. hodiny ranní.

K předloze ale měla připomínky vláda, poslanci na nich už pracovali. Pozměňovací návrh tedy říká, že spáchaný přestupek musí být úmyslný a v posledním roce by se ho pachatel musel dopustit na stejném území už dříve. Půlku trestu by mohly pachateli prominout úřady. Proti návrhu se ale staví Jan Chvojka i ombudsman Pavel Varvařovský. „Existuje vážná pochybnost o souladu novely s ústavním pořádkem," vytýkal Chvojka.

A to není jediná výtka. „Pokud si obce myslí, že je taková změna ochrání před nepřizpůsobivými občany, tak se mýlí," stavěl se proti návrhu poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Nabízí se zde totiž i mnohé další neznámé. Co vlastně novela vyřeší, když problémové lidi akorát odkáže na jinou obec? Málokdo si navíc dokáže představit, jak by mohla obec uhlídat, jestli pachatel zákaz pobytu dodržuje. Situace je komplikovanější, a pokud se má skutečně řešit, přehození problému na vedlejší obec nemůže stačit.

Bývalá chomutovská primátorka Řápková, která tento návrh předložila, se proti nepřizpůsobivým občanům snažila bojovat už dříve, a to hlavně v oblasti sociáních dávek. Exekutoři je tehdy lidem odebírali bezprostředně po tom, co je obdrželi. Odpor lidí vyústil natolik, že exekutorům musela pomáhat policie. I přes kritiku tohoto postupu Řápková odebírání dávek hájila s tím, že jde o ochranu slušných občanů.