Návrh finanční ústavy představil ve čtvrtek premiér Petr Nečas. „Její neschválení by byl natolik negativní signál, že její nepřijetí by mohlo mít i významné makroekonomické a rozpočtové dopady. To by mohlo vést až ke snížení ratingu. Nedokážu si představit, že by demokratické strany nepřijaly tuto ústavu," znělo vyjádření Nečase. Podle jeho slov by se sankce vztahovaly jak na členy vlády, tak i na poslance, tedy na všechny, kteří s rozpočtem reálně pracují.

V  rámci finanční ústavy by měla vzniknout Národní rozpočtová rada, která bude nad hospodařením státu dohlížet, dále by její součástí měla být dluhová brzda či pravidla pro rozpočtové výdaje a vyrovnané hospodaření krajů a měst. Dluhová brzda by měla, jak sám název říká, zamezit dalšímu zadlužování státu. Její aktivace se očekává při dluhu veřejných financí nad 44,99 procent HDP. Schodkové rozpočty by pak musela Sněmovna odhlasovat ústavní většinou. Jako dohled by byla zavedená zmíněná nezávislá Rozpočtová rada, která by spadala pod Nejvyšší kontrolní úřad. ODS by v ní ráda viděla tři členy, ČSSD by chtěla členů pět. Představa ODS je taková, že po jednom členovi by měla jmenovat vláda, rada ČNB a Sněmovna. Volební období orgánu se odhaduje na 6 let.

Návrh finanční ústavy se zamlouvá i ČSSD. Jeden by na první pohled řekl, že se nad ním bude rozplývat i veřejnost, očekávat bychom ale mohli opak. Někteří by místo prstu brali celou ruku a chtěli po politicích kompletní úhradu a ne jen část platu. Jiné napadne, že je by pochybení v práci stálo rovnou místo a ne pouze pětinu platu. Tak či tak, i takový malý krok může znamenat jistý posun.