Státní žalobce rozhodl, že trestní oznámení podané Ondřejem Liškou ze Strany zelených je bezpředmětné. Liška označil článek za rasistický, antisemitský a hluboce nenávistný. Prý naznačuje svými formulacemi, že židovský národ krade více než ostatní, a obsahuje další řadu výrazů, které mohou působit nenávistně.

Státní zastupitelství se ale postavilo proti stíhání Bartoše. Ondřej Liška již byl zpraven o tom, že text sice je obhroublý, ne zrovna duchaplný a ukazuje silnou zaujatost proti židovské kultuře, ale úkolem žádného z orgánů v trestním řízení není posuzování duchaplnosti, etičnosti, inteligence nebo prosazování dobrého vkusu. Alespoň v takovém duchu se vyjádřila státní zastupitelka Vrbová pro ČTK.

Adam Bartoš je známý svými provokativními texty. O antisemitismu, z kterého je obviňován, se vyjádřil v tom smyslu, že není antisemitou do té chvíle, dokud to znamená iracionální nenávist vůči Židům jako národu nebo rase. „Je-li však antisemitismem jakákoli kritika Izraele či židovského počínání (o tuto definici antisemitismu se Židé dnes sami snaží), pak se takové nálepce v dnešní politicky korektní době nejspíše nevyhnu,“ napsal pro své čtenáře.

V článcích pro server FreeGlobe nebo svůj blog se však dotýká tématu židovství způsobem, který je minimálně na hranici dobrých mravů. Lze v nich vyčíst přesvědčení, že existuje spiknutí nejmocnějších rodů s židovským původem (například Rotshildové a Rockefelleři, kteří figurují i v různých konspiračních teoriích), mající za svůj cíl získání světové kontroly a nadvlády, což ostatně potvrdil i v inkriminovaném textu. I přes takovéto názory jej však prezident Václav Klaus označil za geniálního, jelikož vedle židovského národa jsou předmětem jeho zájmu i sympatizanti Václava Havla, kterým říká "pravdoláskaři".

Ondřej Liška vyjádřil nespokojení s rozhodnutím Státního zastupitelství. Uvažuje o možnosti se odvolat, protože, jak napsal: „Nadále považujI hlásání názoru, že Židé nebo kterýkoliv jiný národ kradou více než národy jiné, za šovinismus a rasismus.“

Státní zastupitelství se tentokrát rozhodlo chránit svobodu slova více než dobré mravy a čest osob článkem dotčených. Podle jeho názoru, který mohl mnoho lidí i zklamat, se autor nedopustil naplnění skutkové podstaty žádného trestného činu. Přesto je tato varianta lepší: ponechat dále novinářům a blogerům možnost psát si všechno, co chtějí, a případné prohřešky ponechat na občanskoprávních žalobách od lidí, kteří se budou cítit dotčeni. Druhá možnost by mohla vyústit ve strach napsat svůj názor, protože je „na hraně".