Hohohohohóó...ne, nemáme tu Santa Clause, jak by se na první dojem mohlo stát...to jsem si jen přečetla první číslo EASY:) Tak si to tak pěkně šinu do jídelny, umírám zvědavostí a nemůžu se dočkat, jak konečně to zbrusunové vydání uvidím. Z okna opatrně nakouknu do atria, zda nezmerčím nějaký ten rozruch. Ha! pomyslím si... "to červené na stole bude jistě ono!" Zrychlím tedy krok, aby se neřeklo, že jdu moc pozdě a přiřítím se do atria zcela odhodlána k činům. Náhle předemnou zlá překážka..tedy schody...áá díkybohu bez úhony překonány...a už konečně u stolu. Následuje kvapné seznamování/neseznamování a začínající diskuze na články v časopise. Pak už se objevují první dobrovolní platiči a Katčina čepka se začíná pomaličku naplňovat drobnými. Nakonec přijde i pan ředitel a nakoupí celých sedm kusů. Postupně se samozřejmě pár čísel udá ještě v atriu, ale jelikož ne všichni mají oblibu v obíhání okolního studentstva, výtisky si postupně rozdělíme do našich tříd popřípadě pro náhodně kolemjdoucí. Zbytek zřejmě skončil u Katky ve skřínce. Musím říct, že mě to docela mrzelo, jelikož zrovna u mě ve třídě rozhodně 15 výtisků nestačilo! :) Tak...po tom, co jeden z časopisů úspěšně prodám i profesorce na francouzštinu a některým mým spolužákům s větou "CENA je dobrovolná..." a výhružným výrazem ve tváři, s chutí se očima skoro zakousnu do první strany. "ÁÁÁáá, editorial," říkám si "tak to asi přeskočím." Ovšem po tom, co jsem si přečetla prvních pár slov o tom, že mám své současné neúspěchy přičítat mizernému počasí, mě již nic nezastavilo v dalším zakousávání se...emm..tedy čtění. Všechny články, které jsem poté přečetla mě zaujaly (i navzdory tomu, že se nepovažuji za fanynku fotbalu či počítačových technologií.) ÁÁ...a přišlo na řadu málem skutečné zakousnutí. Tedy článek o upírech. Musíms e přiznat, že můj první dojem byl něco podobného jako: "Už zase ti upíři?!" Avšak nakonec jsem musela přiznat, že téma "zrození" k nim sedí dokonale. Pak přišlo na řadu závidění modelkám, které stály modelem při ukázce módy na jaro, tedy jako absolutní lajk. Upozornění: tato báseň může pohoršit! Tak nic mě nenalákalo více, než právě toto prohlášení. Pak jsem jen žasla, co to může občas člověka chytit za zvláštní múzu. :D Závěrem snad jen... povedlo se :)