Je hned několik zásadních věcí, které byste měli před odjezdem vzít v úvahu. Rozhodně si žádný workcamp nepředstavujte jako zájezd do Paříže s přímým spojem a s odjezdem několikrát denně. Místa konání se většinou nacházejí daleko od větších měst, často v malých zapadlých vesničkách, na hradech nebo v přírodních rezervacích. Počítejte tedy s tím, že pravděpodobně budete využívat regionální spoje jezdící pouze v omezených intervalech. Abyste v tom ale nebyli úplně sami, organizátoři vám nejpozději tři týdny před odjezdem zašlou tzv. infosheet se všemi důležitými informacemi, mezi kterými je i čas a místo setkání, kde si vás koordinátor vyzvedne.

Důležité je si naplánovat trasu vaší cesty v dostatečném předstihu a brát v úvahu, že dopravní prostředky mají omezenou kapacitu. Mezi spoji si nechte dostatečné časové prodlevy, abyste měli rezervu pro případ, že nastanou neočekávané komplikace. Sami organizátoři tvrdí, že dobrodružství začíná už samotnou cestou. A my musíme jenom souhlasit, protože dostat se i do sousedního Německa se pro nás stalo téměř nedosažitelným cílem.

S Bulhary? Ne, děkuji

Je 5 hodin ráno, sotva se rozednělo, my stojíme na Florenci a čekáme, až se objeví náš autobus do Halle, který má odjíždět za 20 minut. Autobus skutečně zastavuje a zároveň se dostavuje první šok – má bulharskou poznávací značku. Posléze zjišťujeme, že řidič neumí česky ani anglicky. Ukazujeme mu naše vytištěné e – jízdenky, na které nechápavě kouká. Vytáčí někoho na své staré tlačítkové Nokii a předává mi ho. Ten mi lámanou angličtinou vysvětluje, že jízdenky jsou neplatné a do autobusu nás nevezmou. Druhý šok. Snažím se vysvětlit, že jízdenky jsou koupené a zaplacené a v Halle nám navazuje další zaplacený spoj, který nám jinak propadne. Neúspěšně, autobus odjíždí bez nás a my propadáme panice, vždyť ani nevyjedeme z Prahy.

Naštvaní a rozespalí jsme si v rychlosti museli najít jiný spoj. Naštěstí za hodinu vyrážel autobus Student Agency s posledními dvěma volnými sedadly do Drážďan, a tak jsme se dostali trochu blíž k našemu cíli. V Drážďanech jsme pocvičili němčinu a koupili si jízdenku až do Nordhausenu, kam jsme se potřebovali původně dostat, s tím rozdílem, že nám přibyly dva další přestupy. Po všech peripetiích jsme to ale zvládli a do Nordhausenu se dostali. Prošli jsme si malé město, kde téměř z každého okna visela německá vlajka podporující národní fotbalový tým. Na malém, zato typicky německy čistém a upraveném autobusovém nádraží nás nabrala malá dodávka a dovezla nás až na hrad Lohra.

A tak jsme to po čtrnácti hodinách cestování a čtyřech hodinách zpoždění oproti původně předpokládanému příjezdu zvládli a na věhlasný hrad Lohra dorazili. 

První díl: http://easymagazine.cz/clanky/1-na-workcamp-do-zahranici

Třetí díl: http://easymagazine.cz/clanky/3-welcome-lohra-castle

Čtvrtý díl: http://easymagazine.cz/clanky/4-krev-pot-slzy         

Pátý díl: http://easymagazine.cz/clanky/5-schluss-aus-ende

Veronika Jončevová, Martin Jindřich