Po příjezdu na místo konání na vás bude čekat alespoň jeden z lídrů, který vám ukáže, kde budete následující týdny bydlet. Typy ubytování se, ostatně jako všechno, liší workcamp od workcampu. Můžete bydlet ve stanech, chatkách nebo společných prostorách (školy, tělocvičny). Co se týče stravy, ta je sice hrazená, ale v drtivé většině případů se musí účastníci obsloužit sami. V praxi to znamená, že každý den je určen tým lidí, který zodpovídá za snídani, oběd i večeři. Díky tomu se nabízí možnost ochutnat speciality z jiných zemí.

Jak to bylo s námi?  

V našem případě jsme ubytováni v nízkém hrázděném domečku v bezprostřední blízkosti samotného hradu a to odděleně holky – kluci. Tady ale všechny zvyky z dětských táborů končí. Lídři z Turecka, Ruska a Finska, kteří nás v areálu hradu uvítali, jsou pouze o pár let starší než my sami. Nejmladšímu je dokonce 19 let. Mizí tedy propast mezi nimi a námi, účastníky. Při první společné večeři se seznamujeme s dalšími dobrovolníky, kteří dorazili opravdu z celého světa. Vedle Korejců a Mexičanů, co museli přeletět půlku zeměkoule, aby se sem dostali, se jako reprezentanti sousední České republiky cítíme trochu zahanbeně. Kromě nich potkáváme vyslance z Francie, Španělska, Itálie, Ukrajiny, Srbska, Ruska, Dánska a Kazachstánu. Náš workcamp je zdvojený, a proto místo očekávaných 15 dobrovolníků je nás tu dvakrát více. Navzájem se představujeme, sdělujeme si zážitky z cesty a krátké info o každém z nás. Většina dobrovolníků se stejně jako my účastní poprvé. Následně se určují tzv. kitchen teamy, skupinky po třech lidech, které budou mít celý den na starost přípravu jídla.

Po večeři se ubytováváme v několikalůžkových pokojích, kde budeme bydlet následující dva týdny. Podmínky to jsou skutečně skromné, ale ve finále nám, dětem odchovaným moderními technologiemi, kromě wi-fi nic nechybí. Podlaha ve společných prostorech je kamenná, stejně jako v jednoduché koupelně. Teplou vodu zajišťuje kotel a její kapacita je omezená. V areálu hradu se nachází volejbalové, fotbalové hřiště a ohniště s posezením, které můžeme po práci využívat.

Je to vůbec hrad?

Samotný hrad Lohra nevypadá jako hrad ve všeobecně platném slova smyslu. Chybí mu totiž to nejdůležitější – věž a cimbuří. Věž, postavená Italy ve středověku, se zhroutila, jak se dozvídáme během prohlídky. Zdi jsou neomítnuté a tvoří je pouze opukové valouny. V jedné části hradu se nachází relativně zachovalá hradní kaple s oltářem a dřevěnými lavicemi. Každopádně má hrad jisté romantické kouzlo a možná právě proto se zde také často pořádají svatby.

Pozdě večer uleháme do postelí unaveni z cesty, za to plni dojmů z nového prostředí. Jsme zvědaví na zítřek, první pracovní den.

První díl: http://easymagazine.cz/clanky/1-na-workcamp-do-zahranici

Druhý díl: http://easymagazine.cz/clanky/2-na-ceste

Čtvrtý díl: http://easymagazine.cz/clanky/4-krev-pot-slzy         

Pátý díl: http://easymagazine.cz/clanky/5-schluss-aus-ende

Veronika Jončevová, Martin Jindřich